KRAJINA

Co říci v anotaci o básni a Přírodě ? Snad jenom to, že lidský život je právě tak neźničitelný jako hmota a energie ve Vesmíru. Sám Vesmír je nezničitelný, vždy tu byl a bude.
» autor: Jan Maren
Kam oko dohlédne, je všechno jak od mouky
posypané. Ulehla na městečko, na les a na louky,
do bělosti cukru proměnila celou zem.
To zima krajinu přešla mrazem,
vzduch je v ní jakoby démantový.
Zima je Přírody každoroční umírání,
a jaro její Zmrtvýchvstání.
Tak dává nám Příroda své pokyny mlčenlivé :
Nikdy nic nekončí a vše je stále živé.
Nic na Zemi a ve Vesmíru se jak energie neztrácí,
ať člověk stojí nebo se potácí,
ať věří či nevěří, ať takový je či makový.
Příroda tajemství má a nahlas je nepoví,
jen náznaky nám dává dennodenně.
Jednoho dne zemřeme, ať chtěně či nechtěně,
a vstanem' jak Příroda z hrobu znovu,
jak strom, jak květina na novém stvolu,
a vědět nebudeme, že jsme tu už jednou byli,
že povolal nás do života opět Pán Bůh milý,
a díky za to, že nevíme. Kdo mohl by nést tíhu
všech našich životůl nezdařených ?
A jejich poklesky, provinění, hřích ?
Tipů: 8
» 11.06.12
» komentářů: 5
» čteno: 741(15)
» posláno: 0


» 11.06.2012 - 02:34
Jsi malý filozof. Nasoukat do veršů tok svých myšlenek za pokus jistě stálo. Přečti si ale dílo za rok, za dva a o jeho technické zdařilosti si jistě uděláš úsudek sám...
» 11.06.2012 - 09:08
Špáďa: Máš naprosto pravdu. Já to také tak dělal, básně zahrabával do temnoty šuplíků a po roce, po dvou na ně narazil a řekl si pokaždé : "Tohle jsi psal ty ?Vždyť to vůbec není špatné." Někdy jsem něco změnil na technice, někdy ne. Dělám to do dneska. Ale u mne je báseň hotová za pár minut, nic neškrtám, nepřemýšlím nad verši, ruka mi letí po papíře a tak ji většinou nechávám ve stavu, v jakém vznikla. Tato je také staršího data, myslím před deseti lety napsaná, a tak jsem ji po maličké úpravě nechal v původním stavu. Zda jsem filozof, nevím. Básník, ten opravdový, své básně nepíše, ale nechává je psát. Jsou hotové v jeho nitru dříve, než je vrhne na papír. Abych se vyjádřil mysticky, ač nechci : Píše je Kdosi Jiný, vyšší než jeho omezené, sobecké já. A tento Vyšší je v srdci každého člověka. Mnozí to nezjistí za celý život, Takže to nebylo u mne nikdy pokus, něco nasoukat, ale nechat ze sebe vysoukat. Víš ty pokaždé, jak tvá bude končit, jaké dozná obraty a křivky kolem svého tématu ? Začne to popisem krajiny a skončí kde ? V mystice, metafyzice. Vím to předem ? Nevím ! Ahoj !
» 11.06.2012 - 09:26
Krajina má různý ráz
proniknout do ní
je jak za ženy podvazkový pás,
když chceš třít jemně její boky!
Někomu trvá roky než splyne s ní...
» 11.06.2012 - 12:15
Před deseti lety§ Fí ha! Ale dobřes udělal, žes to sem dal; s mnohými úsudky zcela souhlasím, někde bych polemizoval (jen ale v mezích, že já to mám či vidím jinak..., ale každý jsme jinačí a v tom je krása umění lidského soužití a porozumění).
Ať se Ti daří nejen díla slovy tvořená!
» 13.06.2012 - 13:41
Jan Maren: ke komentáři i k básni i ke způsobu psaní, který s "mým" ladí .. :-)) .. ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: CIZOLOŽNÁ ŽENA | Následující: ČESKÁ KRAJINA
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
Michael_Kubin + 1 skrytých [2]


© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.