Špáďa

A kdo by ty sprosťáky napravoval a nenápadně převychovával. Neboj, i starý pes se občas něco naučí.
(Nejen když ví, že přijde šmakoska.)

Mezi prsty, lechtavě a hladce sladce
protekla mi celá sýpka...
Šeptala mi krásná slípka:
Přidej poklad ve skořápce...

Pro vůni koláčů se jednou upláču.

Bezva výlet s pivem v týle

Kliknul jsem si na korálek
s vůní dlaní..., snů..., řek..., dálek...

Mbonita:
Tajnosnubnou on Bunson jat.

Jako lokaj.
Jako v Kozí, Lízo, kvokaj.
Jako tetřev, věřte, tokaj.
E, živě ne, cipe lstivý, vít slepice neví, že?
E, bozi, zobe!
Futru, futru, futru!... Furt, u! Furt,!u! Furt! Uf!
A pukne venku, pa.

Ano. Čas rozpouští... I vzpomínky. Nejprve ty nemilé, žel časem i ty příjemné...

Ív ví:
I jar krájí.

I tu jar! Zmíněn sněním zraju ti.

Zajímavě, ba přímo skvostněs to stvořil...

Tvý gumy z batohu mne odrovnaly hned zpočátku, a pak už jen od smíchu velká slza!

Vychutnej si ho! nejmíň, jako já ten tvůj text...

Vzals to s ní za správný konec...!

Bouřkový ples: paráda parádovitá!!!

Hubu od ucha k uchu,
můj smích mě zbavil sluchu!

Nejvíce dovedou bolet vzpomínky na vše krásné, co už více nebude. Mnohdy i více než vzpomínky na různá příkoří, která jsme kdy vytrpěli...

Nejmíň jeden Tvůj virtuální hlaďounký oblázek teď právě svírám myšlenkami ve své dlani...

Náramně vyhraná a krásně vypastelkovaná sbírečka!

mutil: A to za dob Andersena nebyly žádný sexšopy!

Z Tvých slov a tvarů
vichr mne kolí,
hlava mně bolí...
Blíží se k varu...

(Za nocí ani podvečerů
už toho tolik nepoberu.  |;-)

gabkin:
Vzkazy mezi řádky básní některých zdejších autorů jsou kolikrát mnohem zajímavější než filozoficko-analytické sloupky nejrenomovanějších plátků a autorů na všelijaká aktuální společenská i jiná témata...