Špáďa

Lota:
Občas mi nestačí přirozené chlazení... -:)

vavaoko:
Dík žes čet', a předpokládám že jsi začal z toho správného konce.

básněnka:
Já vím, pro vše co jmenuješ, si chodím k tobě do básní.

Ve verzi se zvýrazněnými basy a potlačenými výškami pak na
http://vladaspada.sweb.cz/POEZIE/DETEM/vodnicka-9-text-pevya-nah
ravka-spada.mp3

Lze pustit obě verze přes sebe...

enigman: Vlastně máš pravdu, původně to bylo myšleno tak, že během více životů by člověk vytvořil více krásného, ale taky by se mohlo stát, že by si tolik nevážil života svého a ani jiných a bylo by ještě víc morbidností a jiných ohavností, než jich vidáváme dosud...

Máš fantazii na deset životů, škoda, že máme jen jeden, co?

Ryze amatérský pokus o zhudebnění lze nalézt na
http://vladaspada.sweb.cz/POEZIE/DETEM/vodnicka-7-text-pevya-nah
ravka-spada.mp3

Text jsem přizpůsobil takto:

Hastrmánku, hastrmane,
proč máš šosy urousané?
[: Hastrmane, vodníku,
pročpak bydlíš v rybníku?
Proč máš šosy urousané? :]

Vždyť jsem vodník a ten přece
v rybníku a nebo v řece,
[: lebedí si, kde jsou kapři,
zkrátka vodník k vodě patří.
K rybníku a nebo k řece. :]

Na rybníku šplouchá voda,
na řece zas šumí jez,
vodník bublá jako soda,
pouští noty do nebes.

Z tvé Vodnické píseň bude...,
žádné techno, bigbít, jazz,
záleží, jak mi to půjde...
Možná zítra, když ne dnes.

Plamenem Alp
bojuju job
job den, hned boj
plak, strop, sport, skalp...

Skvěle vyznané,
sobě přiznané,
a snad i ona četla
se srdcem plným tepla.

labuť:

Až si to pročte,
hned mi to spočte:
Desetkrát Otče-
náš, poté zdrávas,
to abych věděl,
kam až mám práva. ;-)

Znám spoustu dalších "hříchů",
co pozvednou nám pýchu,
však na duši nás nezraní.
Jen neznalým jest k smíchu,
že slouží hlavně ke hraní.

Však ti to všichni přejem
a s tvými slovy se hřejem
a taky pookřejem

Z kalendáře když léto rvem,
čas měří nocím rovnodenně
a tvými verši obarven
podzim se koupe v zlaté heně.

enigman:

Jako vlk kůzlátka...
Svésti vždy svede...
Jak klepne na vrátka,
"dva : nula" vede.

Liška76:

S dračicí přijdu vždy do tenze,
postupně do páté dimenze,
obarví prostor, poté čas...
Pak se v nich chvíli žije snáz!

la loba:

Jakýpak s tím dělat fraky!
Dej svou mačku mezi kačky,
z kaček začnou lítat cucky...
a ty budeš záhy "lucky".

vavaoko:
Za zastávku díky, brachu,
mezi verši s dechem strachu...

básněnka:
Průsvitná sova
nevrhá stíny,
jen moudrá slova,
co léčí splíny,
prorostlé dušemi,
srdci i klíny.

matousekKkrejca:
To si pište, pane, není,
skvělé jima okouzlení.
A ty, co maj' korále,
začnou hnedka plurálem.