Špáďa

A vol slova
a splétej jetel, psa
i syk, tam z jezu zej, zmatky si
utop v potu.

Umíš míchat poezii s lehkým humorem
a nehrozí, že by v ní byl někdy tumorem.

Apropó, lékem na ten rmut bude nejspíš TUMRNETAN, nenajdete jej ve své lékárně, nýbrž tady na http://www.libres.cz/dilo/126630-pitozeme/

Od vzpomínek jít k realitě,
toť téměř opak žití v žitě.

Padaj lístky v álejích,
kde se všichni válejí.
Ze slivoní nebo višní,
spolu dyšní a jsou pyšní.

Oči, dlaně, tvary, vůně, ...
hlavně pro to končíš v lůně,
v němž jsi byl kdys počat, hochu...
Co je pravdy na tom šprochu?!

Ti tví sloni jistě voní,
když vypouštěj v podbalkoní
vodu svými choboty
sousedovi do boty.

A zajisté i tví hroši
čistotní to budou hoši,
když před parkem do pítka
strkají svá kopýtka...

Vyčerpávající (nikoliv mě, ale popisované téma :-)

A navíc i pravdivé:
http://www.zasmejse.cz/vtipne-texty/v2528-pravda-o-grilovani.htm
l

Až na tu prostřední sloku, kde mi maličko drhne rým i obsahová samoúčelnost výpadu, dobrej protestsong. Dále oceňuji téměř 100% dodržení náročné formy vázání čtyřslabičným veršem (ten jeden trojtakt nakonec beru jako dobré, oživující vybočení z fádnosti rytmu).

Dej si sprchu přes obličej
a pak ráno novou líčej.

Jak právě seznávám, stupeň i kvalita poznání mohou záviset také na faktoru, jakým je úhel pohledu či vůbec vhodné pozorovací místo, roli hraje i čas a tedy i postavení hvězd...

Básněnko, tys musela odmaturovat levou zadní!
???:
"Ať se tě zeptaj na cokoliv, mluv zásadně o tom, co víš, s tím já prošel celou střední školu i s maturitou." (Miroslav Horníček)

Šikovný "Horníčkův oslí můstek" a zadání je splněno na 111 %! A navíc s parádní elegancí!

Ať jsi již paní nebo ještě pannou,
láskou se brodí se sukní vykasanou :-)
Nebo jí ulom křídla...
Tos ale naposled ji zhlídla.

Jak elegantně umíš říct,
že pravý král se nevzdává,
dokavad vládne žezlem, číst, ...
byť smrt mu dýchá na záda.

Báseň noci, co tahá k sobě vůni léta
a z otépek slámy si vlasy v copy splétá.

Podzim je mužskej vlas, co padá
do klínů, na sametová záda,
pichlavá strniště,
zahrady s barvou név
či lady plné plev.

Jenom básník-pako tají,
že přebývá o gothaji,
petrolejce, vínu levném,
kouří špačky, svačí bídu,
kosu klepe v starém tvídu...
Na duši však zdraví pevném.

Ženu nepřeložíš. A její jazyk už vůbec ne.

Když jedu po viaduktu,
občas mávám, dělám "juk tu!".
Komu od teď, já se ptám,
komu asi zamávám?

Jestli chápu, přijdou i kluci,
co vykonaj exekuci.
A pak hrozí býti hostem
každou noc pod jiným mostem?
___

Držím palce, to mi věř,
ať se z toho vylížeš!

Když dostanu chuť na sváču
odpoledne po šichtě,
navštěvuji občas Káču,
co čepuje Na Rychtě.

Jenže včera u Káči
pod oblohou ze šmolky
kosili tam sekáči
v předzahrádce se stolky
motorovou kosou...

Na jednoho jsem se mračil,
a na Káču zase smál,
tak mám jednu nohu kratší
a tu druhou bosou.