Špáďa

Nevím, kdo by si odřek
nechat se hladit od řek.
A přes tvé básně
splývaj jak třásně
persiánů

Za veselejší svět
šašků a kastanět.
Na jeho stvoření
Lilith má koření.

Láska si stele, kde se dá,
od jara hledá luka…
Až ona uzraje, kde sedá?
V srdcích… a páše muka.

Tvé každodenní boje
úžasné glosy plodí,
život ti ková zbroje
i je ti šťastnou lodí.

Lidi mají rádi, když jim někdo ukazuje cestu. Živej či mrtvej.
Lenin nebo Ježíš,
blaze je, když věříš.

A já se ptám: Je to dobře, či není?

Co se týče vedra,
nestačej mi vědra.
Jdu ve stopách Doty,
v kofole mám noty.
Se zpěvem se snáší líp,
jinak bych tu suchem schlíp.

Jen se toulej… a zas podej zprávu.
Ať se nám všem poulej oči ještě k ránu.

Večer však zas návrat krásný!
A těšíš se nejen na sny! (?)

Přináším jen dobré zvěsti:

Štěstí ať ti cestu klestí!
Denně ať má s tebou spicha!
a houstne, však nevysychá!

A film, v němž zní radost z ticha?
Ten ať vůbec nepospíchá!

Fantazijní!¡¡!¡!¡!¡!¡!¡ (to jsou stalingradští nevulgární výkřičníci, ty vulgaris by mi sem asi nevpustil cenzores)

Rozehráls parádní variace!
Proto je proč se k Tobě vracet!

Od mámy a nebo z dači
řídil firmu ovladači...

      Pak vypli proud (firem války...?)
      A chcíply mu filiálky :-)

Léto plné pohody,
sbírali jsme jahody...
Okřikla mě: Hošíčku!
Nehrab se mi v košíčku!

Nerudovsko-Hrabalovské nálady ala zenge

Jo, a blázniny jsou super!

Nezvířece nelidské!

Fagótní!

Máte to? Má, dálky vykládám, o, tetám.

Hluboké a v parádě...

Uzdu v klusu,
šíji pusu.