Špáďa

Milena:
Oceňuji, že se mnou hraješ aspoň slovy, předpokládaje, že máš kdesi i svého fyzického sparingpartnera (kterého ♥)...

Doto,
asi ses trefila, protože již na střední škole jsem vypozoroval, že mezi 20. a 23. hodinou mívám jakési intelektuální maximum, tedy nejvyšší produktivitu tvůrčí duševní práce. Nacházel jsem obvykle v tuto pozdní večerní dobu řešení složitějších výpočetních úloh, rébusů, matematických či fyzikálních olympiád...

A tahle báseň vznikla asi mezi devátou a desátou večerní, téměř takzvaně na první dobrou.

Odpověď na tvoji i svoji, spíše řečnickou otázku však sám popravdě neznám a raději ani vědět nechci.
:-)

Emma Wallace:
{|;-)}

Zee:
A já za tvůj výstižný souhrn a závěr pouhou holou větou.

Kéž by, Emmo, dík za tvou vlnu.

Ctirade, tvá zastávka mne těší.

Skvělé postřehy, velice dobře zformované!
Gratuluji, pane!

7ST

Folklór to je koření,
po kterém se zakřením.

Někdy hořce, jindy trpce,
poté zase kysele,
někomu to trhá srdce...
Mně je zatím vesele.

Smutná pravda.

Po zhlédnutí videoklipu hned dílo nabylo úplně nové dimenze, jinak bych mu moc nerozuměl.
Takhle jsem si jej teprve vychutnal!

Hezká.
Ať vzpomínky lety sílí, a neslábnou — jak by se dalo očekávat.

Takže už jen dvě díla nám tu zanecháš („…chystám se zemřít ...popozítří…“)!
{|;-)}
Jestli ale vylezeš na Negrelliho viadukt, tak opatrně, až po něm půjdeš: Některé oblouky jsou nyní zcela rozebrané, mohl bys spadnout a zůstalo by nám tu po tobě ještě o jedno dílo méně, než plánuješ.
{|:-D}

zenge:
Papír i net snesou všechno...
Ať je realita jakákoliv.
Jsem rád, že ses stavil s názorem a že se líbila.

Skvělá gradace
z pera tvojí nadace.
      Ať Morava nebo Čechy,
      kéž v posteli nemám blechy!
___

Proč Dežo strach v Poohří má?
Že tam denně po o' hřímá.
Místo blesků svisty holí,
co maj v rukou lebkoholí.

Co se děje v Povltaví?
na březích se póvl taví.
Nemějte strach, děti, ze mě,
svážej ho tam Děti Země.

A co ryby z Pootaví?
Zcela jistě to Ota ví.
Dřív chodíval po Berouně.
Dole bos, nahoře v rouně.

Přebornicí póla byla,
v Polabí se polabila.
Co teď dělá v Pooslaví?
Titul v pólu pooslaví.

Všechny dívky z Pováží
přepečlivě pováží,
(čím si copy pováží,)
zda v Pováží, zda by žila.
Ne! Raděj se pováží.

"...aby tě život promiloval až do kostí..." — skvělé!

Šnek s povinnou výbavou
vez stonožku jebavou.
Cestou dal si spousty soust,
padesátkrát on si ... dal
;-)

Tuhle moji ptákovinu Alečce nečti...

Takové hezké středoevropské maxihaiku...

Roztoulanými kmenů struny
jsou telegrafní dráty
šetřily papírů tuny
i spřežení mýho táty

Někdy je nutný nadhled, optimismus a podobné pozitivní vlastnosti, jinak se člověk z některých situací zblázní. Je dobře, že ti nechyběly a žes vše popsala s nadsázkou.
Byly však doby a sitauce, kdy už ani humor nestačil či už na něj nebyla síla.

Pokud vlak někdy zchuraví,
hlavní je přežít ve zdraví.
Horší je, když vagón drtí
oběti Transportu smrti.