Přiznání

Děkuji,
ale nevím jak.

Mluvím,
ač nemám slov.

Přeji si,
ale neznám dostatek činů.

..aby štěstí neobrátil jsem

jen ve prospěch svůj.

Neumím...
plakat jedním okem,
a tleskat jednou rukou...

žiji však tam, kde lidem
srdce tlukou

..modlím se

v duchu
za každou hezkou vteřinu,
jenž dotkne se,

srdce moudré sovy
a tak děkuji,
nyní jen slovy,

však srdce mé
zní už věku,
a oči mé
ač slzami zalité,
jsou plné vděku.

Děkuji Ti...

Světlo mé.