jc senior

†

Špáďa:
Dle křivé že kreslím latě
verš zní možná kostrbatě
a k tomu jsem i víno pil
o secesní se snažil styl,
kdybych vína vypil méně
verš by zněl víc vybarveně
:o))

zenge: vavaoko: René Vulkán: krizekkk: isisleo: básněnka:
Děkuji, přátelé, za zastavení a hodnocení. Návštěvu výstavy doporučuji!

příběh o zlaté uzdě, koni,
princi, co čet mezi řádky
v prvních květech pod jabloní
o cestě nazpět do pohádky

příběh, který hledá mosty
ze samoty bídy, nudy
ten příběh o upřimnosti
přišel právě, snad vím kudy...
**

vůně hoských strání, luk
kde volný vítr vane vstříc
a v kámen zakotven je buk
zde volnost, volnost bez hranic

bez pout snogu černých měst
stres kde vládne, strojů řev
vzpomínky mých horských cest
jste nová síla, čistá krev
**

bývá ten v srdci otvor
okno či vrátka
pro lodičku, pro vor
a pro lásku, zkrátka
*

Ta napsaná slova jsou pilíře mostu ke skutečnému poslání...
*

schody, schody
strmé schody
kráčím sám
či Bůh mě vodí
ať sám či nesám
kráčím snad
s cílem dojít
nepadat
*

...jen dále hraj tu lásky píseň
kde květy hřejí, voní luh
hrej vždy, když příjde tíseň
slyší ona, slyší Bůh
**

pro vzpomínání
zasaď strom
do rtů i do prázných dlaní
zasaď strom
pro vzpomínání
a neodkládej na potom
*

byla půlnoc
narození
o počasí jsem se bál
pro nádech
nezdravých plic
za půlnocí někdo stál
stál
opřený o měsíc
*

Kdo neprožil, nepochopí
a dík, že neprožil...
*

...poselství?
To je právě v těch vynechaných řádcích!
*

Zpívají nejen kosi,
zpívají i básníci...
*

Ptáci dozpívali, a co my..?
*

to já byl tím hastrmanem
co tam u vás hlídá most
s oroseným zdravil ránem:
"Vašnostové uctivost"

občas zašel do hospody
v době kdy se netopí
džbánek vody do zásoby
a pár lístků konopí
:o)

Byl jsi můj, jak vítr, jako moře
když čáru stop jsi chladil na pobřeží
a nedbal úpalu či potemnělé bouře,
po schodištích stoupal strmých věží

Byl jsi můj, jak louka, pampelišky
můj ďábel byl jsi, milenec i pop
než z vlasů mých sesunul ses výšky
plamenům pak vržen na otop

Byl jsi můj, však zůstala jen stuha
dnes zapomenut, mrtvý, neznámý
já lepšího snad nepoznám již druha
můj milovaný klobouku ze slámy
:o)

ne, mě cudnost či nahota neznejistí
již v dobách stvoření kol burácíval hrom
když prvním Evám já nabídnul své listí,
jsem plodný fíkovník a povoláním strom
...

volám JÚ a přidám HELE
ostrá slova, výzvy smělé
šňůra perel v básní moři
styl, který se nepitvoří
do magických mžitků znova
vchází pravda staronová
čato citovaná v plénu
"za vším hledej sex a ženu"

*

...je sedm skutečně šťastné číslo,
jenže já nemám štěstí...
:-(

René Vulkán:
Je v tom více rozjímavosti než akce, René,tak i spád díla je volnější, snad takhle..