Jsi můj
***
» autorka: isisleo |
*
šeptám ti
poutníku bez noclehu
láska je odprýsknutá
jako zeď pradávných katedrál
miluj tedy
miluj na pranýři slov
mne
dámu černě oděnou
miluj
při bití bičem zlobné vášně
kdy kůže kůži
v nesvobodném tanci laská
miluj tak
až se země uhoupá
až středem katedrál
projede zlatá gondola
pro tebe pak
něžné písně
změklé nebe rozvine
a ty poznáš největší pravdu svého života
- mihi es -
*
šeptám ti
poutníku bez noclehu
láska je odprýsknutá
jako zeď pradávných katedrál
miluj tedy
miluj na pranýři slov
mne
dámu černě oděnou
miluj
při bití bičem zlobné vášně
kdy kůže kůži
v nesvobodném tanci laská
miluj tak
až se země uhoupá
až středem katedrál
projede zlatá gondola
pro tebe pak
něžné písně
změklé nebe rozvine
a ty poznáš největší pravdu svého života
- mihi es -
*
Tipů: 25
» 24.05.13
» komentářů: 13
» čteno: 647(19)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.05.2013 - 13:24
...tak. A teď mi poraď (Ty chytrá), jak se mám zase přinutit myslet na práci.
» 24.05.2013 - 18:00
krizekkk
Famózní. :-) ST
» 27.05.2013 - 17:58
Byl jsi můj, jak vítr, jako moře
když čáru stop jsi chladil na pobřeží
a nedbal úpalu či potemnělé bouře,
po schodištích stoupal strmých věží
Byl jsi můj, jak louka, pampelišky
můj ďábel byl jsi, milenec i pop
než z vlasů mých sesunul ses výšky
plamenům pak vržen na otop
Byl jsi můj, však zůstala jen stuha
dnes zapomenut, mrtvý, neznámý
já lepšího snad nepoznám již druha
můj milovaný klobouku ze slámy
:o)
když čáru stop jsi chladil na pobřeží
a nedbal úpalu či potemnělé bouře,
po schodištích stoupal strmých věží
Byl jsi můj, jak louka, pampelišky
můj ďábel byl jsi, milenec i pop
než z vlasů mých sesunul ses výšky
plamenům pak vržen na otop
Byl jsi můj, však zůstala jen stuha
dnes zapomenut, mrtvý, neznámý
já lepšího snad nepoznám již druha
můj milovaný klobouku ze slámy
:o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Při svítání | Následující: Řeknu slunci