jc senior

†

až nahoře ve věži
důsledná tam čeká kosa
dík větře, že nesněží,
pole kvetoucího prosa
mráčky v barvě pivních pěn
bílá dráha v dálce ptáčku
cimbuří kamenných stěn
čárek pět na pivním tácku
:o)

Jsou básně, k nimž je třeba jen mlčet, mluví sama a především k tomu, komu jsou určena...
**

...vydýchávám tu atmosféru večera v měkkých vlasech...
*

dvojsmysly proměnné
z nich bažinu svleču
jak piják poměnek
či polykač mečů
*

...verše přímo "skácelovské"
*

... i ve slovní hříčce se schová mnohé...
:o)

...ta tma,
už aby usnula!
*

špačku, špačku, nech mi třešni
třešni aspoň jedinou
ať úsměvný je den dnešní
s první ranní hodinou

špačku, špačku, je to klika
když zasednu u kávy
že sousedka semetrika
nehučí mi do hlavy
:o)

...čokoláda,chilli, zmrzlina...
pojmy, keré čas ničí méně, než životy lidí.
*

šestka, šestka, znám ty triky
důlky jako z marcipánu
s procitnutím v časném ránu
při kapouním kykyryký
!!!

při čtení ten pocit mívám
že na hlavě mi roste strom
do zrcadla se nepodívám
a oči hrají velodrom
uznale však hlavou kývám
byť mi na ní roste strom
:o)

příběh zvaný rezignace
nudou unavený dech
není kam jít, kam se vracet
stereotyp na schodech

padáš dolů, šplháš vzhůru
průvodci andělé padlí
spodní tvoří garnitůru
na schodišti bez zábradlí

kdo je vpředu, kdo se zpozdí
ortel vyhlášen je strohý
stejně nudný pohled do zdi
stereotyp ze zálohy
*

ty
zimní bikiny
a co
já..?

Kdysi jsem toužil být redaktorem ženských časopisů, naštěstí nejsem, tak dobrý bych nebyl...
*

...být tam vozatajem...
Výhra nebo trest??
*

i kdybych Vševěd byl
se zlatými vlasy
znal elegánů styl
povznesen nad trapasy

čtenářem kdybych byl
tvých křivolakých stop
osekán na pahýl
či podťat jako snop

pocity skutečné
z tvé tváře odečet
odpověď hledal Ne
na každou ze tvých vět

i kdybych z drahých kovů
slil kliku od tvých bran
tisíckrát a znovu
s dnem každým přikován

k torzu hřbitovních vrat
či káncen jak les hustý,
ne nemusíš se bát
že jsem jen zlatoústý
*

Dík, Sisi,
jsem rád, že jsi se zatavila, dlouho jsem tě tady neviděl ani nenašel tvoje nové dílo.

vavaoko: Lota: Romana Šamanka LadyLoba: ivkaja: Dota Slunská:
Nevím co mě více na výstavě zaujalo než soubor čtyř ročních období, na nějž jsem se pokusil regovat.
Dík za přístup a komentáře.

nominativ nebo dativ
pátým na tě volám pádem
podstatou je akusativ
pahorky pod Svatým Janem

tvar kuželů do komola
zírám víc než hodinu
jak nosorentní rýha volá
infinitiv ze stínu
*

být mlád a samým svalem hýře
v exhibici na tyči
zahrál bych si na rytíře
za tabák co je kočičí

že vzorem jsem teď ochablosti,
čas ten sotva vrátíš zpět,
bez tabákové závislosti
mlsně olíznu si ret
*