Ringo

Na tváři se údiv zračí,
čeho to jsou ohřívači,
proboha Jirko, ty pacholku,
správně má být hranolků ,
takže volám: Ty ty ty,
smrdí mi tvý pomfrity! :-)

Díky, díky tobě jsem si aspoň na chvíli připadal normální... : - ) (rozporcovaný smajlík)

Mezi zdmi chladného sklepení
člověk jen zřídkakdy zcepení,
dokázal to kníže, šlechtic,
dlužno dodat, že však nechtíc...

Asi by gusle, které hrají do vlčích krajin, neměly hrát pod psa...

Drtivá většina slípek zřejmě nezná pocit nostalgie...

Se mnou pred dvaceti osmi lety to odvátí kamarádu setsakramentsky zamávalo. (mrkající emotikon)

Takhle na dálku písu, ze mým favoritem je asi ten predposlední rádek.

Ano, také jsem vzdy na Prvního máje na Letné pri mávání litoval, ze si nejjdeme s Gustou a dalsími kamarády nekam sednout a pokecat...

Tak hned ten první rádek mi byl velmi sympatický. A pak se pridávaly dalsí a dalsí...
Vlastne úplne nejdrív se mi zalíbil název.

„vonící dým se sytě line“ – tak to poutník možná putoval i před pár desítkami let po Ostravsku…

Divoká rostlino, ještě mám cit,
nevezmu na tebe herbicid.

Od Irči mám koresponďák,
prý jsem nula, navíc sprosťák.

Ani já nemohu nad zengem zmíněným rýmem jen tak mávnout rukou...

Tak jsem si oddychl, že nešlo o žádnou inzultaci muže dámami parapletem na hlavičku...

Na duši mám lehký mráček,
časově jsi retarďáček.

Skvostné je flamenco Terezy
asi tak tři metry od frézy,
dívka má půvab i ducha,
o takt se postaral buchar.

Teď už mi toho malého smrada není líto ani trochu.

Zato ve mně hlodá nepříjemné podezření, že budeš nebezpečně sečtělý. V tom bychom se my dva lišili ještě víc než jako noc a den... (emotikon bez vypláznutého jazýčku)

Možná dost podobně probíhaly před čtyřiceti lety zájezdy s Čedokem do Bulharska...

Škoda že to nebylo V písni od Pavla Lišky. Ale tobě odpustím...

Zítra bude malíř skicovat již něco mnohem veselejšího, třeba šibala buldoka, jak s blaženým úsměvem očůrává dopravní značku zákaz zastavení...