Prázdný dům
Toto mě napadlo při toulkách po památkách na severozápadě Čech, na zámku v Manětíně. To místo mě inspirovalo a má Múza tam byla se mnou. Městečko v kopcích a na 30 krásných soch, velkých sousoší, kamenných váz a kašen od různých autorů na uměle vytvořených terasách, tzv. škarpách, na náměstí nad zámkem i podél příjezdových cest.
Ale k zámku. Jsou budovy, které jsou prázdné. A přesto v nich cítím jakési zvláštní chvění. Jsou jiné budovy, kterým, ač jsou opravovány a propagovány, něco chybí. Bohužel zatím nedokážu přesně popsat, co to je. Jakási nehmotná záležitost. Mnohé z budov mají cosi, čemu se u lidí říká duše. V naší zemi je mnoho krásných staveb. S duší i bez ní. A nemohou se všechny jmenovat Karlštejn. I přesto mohou být zajímavé. Zámek v Manětíně mne příliš nezaujal. Snad mne jen přivedl k zamyšlení nad duší stavby. Ale i to je dobré a jsem rád, že jsem tam byl.
Snad i ten prázdný dům bez jakékoliv stopy po životě, málo upravený park a stále více opouštěné městečko mi připomíná temné časy z historie české země. Zámek byl po roce1945 jako konfiskát přidělen Státním statkům a lesům. Sídlilo zde vedení a byly zde i byty zaměstnanců. Teprve od r. 1959 je vidět snaha o renovaci. Dnes je zámek v péči Národního památkového ústavu.
» autor: vavaoko |
Prázdný dům
Zmizeli lidé. Šatů rej.
V komnatách průvan provází.
Turista přišel. Odešel.
Kachlová kamna. Bez sazí.
Utichlo kroků šoupání.
Zmlknul i podlah tichý hlas.
Průvodkyně má nadání.
Však nedokáže vrátit čas.
Vysokých stropů nebesa.
Pohodlí křesel barokních.
Však kam zmizela komtesa?
Kde její křivky? Její smích?
Knihovna svazky nabitá.
Lesk parket. Oči obrazů.
Jen večerní stín přivítá.
Stín svůj v zrcadla odrazu.
Postel. V ní kdosi počat byl.
A rostl. Dospěl. Odešel.
Užíval místa. Svých pár chvil.
Leč do dějin se nevešel.
Obrazy. Rámů zlacení.
Nábytek. Štuky. Porcelán.
A cesta do zatracení.
Na níž byl kdosi odeslán.
Prý lehne, jak si ustele.
Každý to slyšel. Pán i kmán.
Kdo Pána vzýval v kostele.
Byl vyhnán. Haněn. Potrestán.
Prázdný dům. Stínů věčný rej.
V komnatách bloudí hořký splín.
Ne. Nebyl to prý Dobroděj.
Byl to jen člověk. Co však s tím?
Prázdný je kostel. Zámek. Park.
Vychladla kamna. Postele.
Klíč zamknul vrata. Cvak a cvak!
I sochám jde mráz po těle.
---
Pohled z náměstí... zámek je jaksi v suterénu
Pohled z interiéru směrem k náměstí
Hlavní brána
Pohled ze zahrady
Zmizeli lidé. Šatů rej.
V komnatách průvan provází.
Turista přišel. Odešel.
Kachlová kamna. Bez sazí.
Utichlo kroků šoupání.
Zmlknul i podlah tichý hlas.
Průvodkyně má nadání.
Však nedokáže vrátit čas.
Vysokých stropů nebesa.
Pohodlí křesel barokních.
Však kam zmizela komtesa?
Kde její křivky? Její smích?
Knihovna svazky nabitá.
Lesk parket. Oči obrazů.
Jen večerní stín přivítá.
Stín svůj v zrcadla odrazu.
Postel. V ní kdosi počat byl.
A rostl. Dospěl. Odešel.
Užíval místa. Svých pár chvil.
Leč do dějin se nevešel.
Obrazy. Rámů zlacení.
Nábytek. Štuky. Porcelán.
A cesta do zatracení.
Na níž byl kdosi odeslán.
Prý lehne, jak si ustele.
Každý to slyšel. Pán i kmán.
Kdo Pána vzýval v kostele.
Byl vyhnán. Haněn. Potrestán.
Prázdný dům. Stínů věčný rej.
V komnatách bloudí hořký splín.
Ne. Nebyl to prý Dobroděj.
Byl to jen člověk. Co však s tím?
Prázdný je kostel. Zámek. Park.
Vychladla kamna. Postele.
Klíč zamknul vrata. Cvak a cvak!
I sochám jde mráz po těle.
---
Pohled z náměstí... zámek je jaksi v suterénu
Pohled z interiéru směrem k náměstí
Hlavní brána
Pohled ze zahrady
Tipů: 42
» 12.06.17
» komentářů: 40
» čteno: 1038(28)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.06.2017 - 20:29
I sochám jde mráz po těle... ráda procházím starými domy a vdechuji jejich historii, dotýkám se věcí, i když se to nesmí, bych nasála jejich smutek či energii ;-)
Zvenku vypadá zámek hezky :-)
ST***
Zvenku vypadá zámek hezky :-)
ST***
» 12.06.2017 - 20:52
Báseň krásná a i v místě se shodujeme. Manětín jsem vnímal odmalička jako "studený čumák". Totéž se ovšem nedá říct o tamních tancovačkách a děvčatech :))
» 12.06.2017 - 21:11
Lilith: On je pěkný i zevnitř. Tedy tam, kde jsem byl. Ale je bez duše.
Děkuju.
Děkuju.
» 12.06.2017 - 21:13
sailorr: To jsem rád, pane kolego. Děvčata jsou fajn skoro všude. Není tedy divu, že i tam.
Děkuju.
Děkuju.
» 13.06.2017 - 04:05
Jako domy mají svou duší a příběh, buď tajemný nebo jímavý, tak i Tvé verše jsou sondou do duše čtenáře. Vždy čtu několikrát a žasnu....ST
» 14.06.2017 - 07:53
J.F.Julián
pěkná
St
St
» 14.06.2017 - 08:12
V Manětíně to znám, ale takhle hezky jsem se tam snad nikdy neprošla.
» 14.06.2017 - 16:11
.
Tak nějak smutno je mi, po přečtení veršů Tvých.
Člověk si řekne: Co naděláš, všechno je jednou pryč.
Ale není, jsou lidé jako Ty. Mají v srdci cit !
A s ním je krásné žít !!!
.
Tak nějak smutno je mi, po přečtení veršů Tvých.
Člověk si řekne: Co naděláš, všechno je jednou pryč.
Ale není, jsou lidé jako Ty. Mají v srdci cit !
A s ním je krásné žít !!!
.
» 14.06.2017 - 20:11
...moc pěkné i ty obrázky....jedině ST a hodně dalších
cest po naší krajině...
cest po naší krajině...
» 15.06.2017 - 16:13
jee, moc hezké, mám vždycky stejné pocity, v zámcích a opuštěných domech, ale i v těch starých, kde se stále žije...kolik lidských příběhů je vsáklých do zdí, ST jako hrom
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Marné čekání | Následující: Po tlamě