Ringo

Nemám nic proti závěru, ale dodávám neméně důležité – odhoďme oděv a bádejme dál. ;-)

Z postýlky zazněl hrůzy skřek,
do plínky míří teplé čůrky,
zas další návštěva noční můrky,
chudáček malý Leninek...

Na tu díru ve frňáku
kouká dole malý René,
záchvat vzteku jako z praku,
pusinka mu mizí v pěně.
Toť podle mne důvod pádný,
zajít s děckem do poradny...

Ostravo, ty přepůvabná polis,
věčné jsou zásoby našeho vděku
a slůvek uznání řečených v kleku,
že dalas Česku Emmu Wallace.

Vínku se moc neoddávej,
denně nejvíc demižón,
snáze přijde týpek pravej,
velká láska, prostě „On“. ;-)

„krakatice prý opravdu smrděj amoniakem a kosatky jsou pěkně mazané. Ale krásné“ – prokristapána, tak já po šedesáti letech s ohromením zjišťuji, že jsem asi napůl krakatice a napůl kosatka!...

Chtěl bych, aby moje duše
aspoň na čas, v rámci zkoušky,
přeletěla od Luboše
do dívenky, do „Lubošky“.

(oduševnělý smajlík)

Nepij víno portugalský
denně v téhle kvantitě,
jinak zmizí funkce chlapský,
cirózička schvátí tě!

Emma Wallace: Emma hláskem kolibříka
„sem mne polib“ Ringu říká,
ač postavou maličká,
v lásce, to je kalička!

(smajlík s pohyblivým víčkem)

Dílko plné nostalgie,
jeho autor ať dál žije!

(Předevčírem jsem poslouchal nějaký starší rozhovor s Lenkou Kořínkovou.)

Budu lehce oprsklý a za vaše reakce na moje dílko vám poděkuji.


Vladan se vracel z kruciáty a jako obvykle zuřil. Jeho dlouhé prsty náměstka ministra pro osobní rozvoj svíraly volant nejnovějšího modelu firmy Bayerische Motoren Werke silou mnoha atmosfér. Představoval si tchyninu vrásčitou spojnici hlavy a trupu. Že si nedávno při dumpingu zlomila obě nohy, pravou ruku a částečně i vaz mu bylo málo. Taky by toho volejbalu bába v 88 letech už mohla nechat- projelo mu myslí. Manželka ho umluvila, aby se za maminkou zastavil s novou basou whisky, dal jí čípek proti bolesti, vyhnal z domu obvyklé příštipkáře a přečetl z laptopu došlý spam. Pořízení pitiva vadilo nejmíň, krkoun nikdy nebyl. A za to všechno měla tu drzost se ho se strojeně brachiálním úsměvem zeptat: “Tak co, zeťáčku, ještě seš furt ženista?”
Mužův zlostný výraz se lehce projasnil. Udělá si radost nákupem dvacátého šestého pískomila a starožitné taburetky…

V dílku bylo moc čoudu, šlo mi to pod nos.. :-)

Kdybys psala o mně, muselo by to začínat asi takhle:

Hejno bílých myší
valí se jako sněhová lavina
a motá se/bolí hlava Lubíka..

;-)

Ode mne jen krátká douska -
ruze kvete, není souska.

A napadlo mne (nejsa balík) -
T. H. jako Tomás Halík? :-)

Někdy smutná, někdy klaun,
sometimes up and sometimes down,
manchmal traurig, manchmal lustig,
pro Emmu je život hustý.
Ať co nejlíp všechno zvládá
a Lexe s Ringem má furt ráda.

(lehce se usmívající smajlík)

Lil, tak jsem si přečetl tvoje dílko. Nechci to zakřiknout, ale mám pocit, že to zatím vypadá docela dobře a zítra snad nebudu muset psát druhý komentář přibližně tohoto znění:

Minulou noc mi bylo strašně moc špatně, jak ještě nikdy... dusil jsem se kašlem, měl šílené křeče v žaludku a několik hodin zvracel.

;-)

Kajuta nemůže citovat Nerudu
a kámošům z Libresu nemíní lhát:
Čím chtěl jsem být, pak nebyl jsem rád,
přát už si raději vůbec nic nebudu...

U ženských udělal tlustou čáru,
za jejich vadami, za zvěrstvy,
teď má svého milého manžela Járu...
(registrované partnerství)

Seznam tvých přání? Pak jsemsi jist –
to nebude jen jeden list... ;-)

René Vulkán: Z tvých veršů o páru roháčů
myslel jsem, že se fakt rozpláču.