Ringo

Kajuta nemůže citovat Nerudu
a kámošům z Libresu nemíní lhát:
Čím chtěl jsem být, pak nebyl jsem rád,
přát už si raději vůbec nic nebudu...

U ženských udělal tlustou čáru,
za jejich vadami, za zvěrstvy,
teď má svého milého manžela Járu...
(registrované partnerství)

Seznam tvých přání? Pak jsemsi jist –
to nebude jen jeden list... ;-)

René Vulkán: Z tvých veršů o páru roháčů
myslel jsem, že se fakt rozpláču.

Vycházím z toho, ze se to dívkám líbilo, takze se k nim jako ctenár jester pridávám.

At jaro, léto, podzim, zima,
podezrení ve mne drímá,
ze v kterékoli dobe rocní
jsou muzi voli, zeny kvocny. ;-)

Emma Wallace: V očích zář ti náhle zvadla,
cítíš záchvěv strachu,
neboj se své role mazla,
přijdeš tomu na chuť.

(povzbudivý smajlík)

Škoda Lil, tak dnes opět ne...já stále čekám, kdy v tvorbě překročíš svůj stín... ;-)

Nikdy mi nejsi solí v očích,
pálivý chlorid, přesně sodný,
tvých dílek dost já časem vočíh,
žádné z nich není k blití vhodný. ;-)

Ta literární soutěž měla fakt originální ceny. Budu hádat – tys byl druhý a vítěz obdržel smetáček s lopatkou...

Když se rýmy skoky do vět
projevují stylem bleším,
autora to jistě těší,
při tvorbě si může hovět.

;-)

Emma Wallace: Já jsem přišel o rozum –
vstup do mého kolchozu,
mějme úsměv na líčku,
dík domácím mazlíčkům.

Okouzlil ho její culík,
hned si řekl: To je ona..

...z manželky se vyloup rulík,
pech – Antropa bella-donna!

Ano, přesně, něhu čekám,
i já ji dám tvým uším, bokům,
rychle kávy jen pár loků,
ať nás brzy přijme deka.

Snad mé nahé tělo Bessy
nějak hrozně nevyděsí,
u tebe to jistě vím –
zajíkneš se nadšením…

(oprávněný úsměv)

Emmo, prostři stoleček,
spěchám k tobě na kafíčko,
na sado i na masíčko.

Dneska budem dlouho vzhůru,
provedem též inventuru
všech těch našich koleček.

(A že jsem vysál vkladní knížku,
tak nepřijdu bez koblížků.)

Vaří, peče, smaží s chutí,
však není to vždy bez úmrtí... :-(

Já jsem (v duchu) na ženský,
a pokud mám být trosečník,
tak bych moc rád prostě vnik
na tvůj ostrov ďábelský. ;-)

Spí snoubenka Helena,
partner neví, že už navždy.
Odpoledne přišel z hub,
dopustil se velké chyby,
nepřinesl jenom hřiby.

Muchomůrka zelená
důkazem je, že to zblb,
udělal jí smaženici.

Nutno ale také říci –
splést se přece může každý…

Nad tímhle tvým dílkem mi zůstává rozum stát… ;-)

Ani příchod do hospůdky
nezabránil vzniku půtky.

Každý tvrdí: Víc mrkala po mně!
Jeden chyt půllitr, druhý popad židli,
tvrdými předměty do sebe mydlí,
řežou se víc nežli koně.

Ostatní pijáci jsou zcela neteční,
já vůbecf nechápu ten jejich klid,
aspoň té fraktuře spodiny lebeční
dalo se určitě zabránit...