Ringo

Já osobně si nejsem tak zcela jist, zda lze při velikosti 10 hovořit o malých sandálcích...

(Snad jsem tímto upřímným komentářem neudělal nějakou botu.)

žraločí smajlík)

Pokryj si kolena zelenou kostkou
a do útrob nech proudit skotskou. ;-)

Ve tvém případě je dobře, že skládáš slova do básniček.

Já bych bral mladou i zralou ženu v bílých šatech, která mi dává dárky.

No, dneska jsi do toho pěkně říznul... ;-)

Já mám takové nepříjemné tušení, že je v pohárku ohnivá voda, jejich počet velký, tím pádem mrákoty nic vzácného...
Možná by to chtělo začít v životě nový list... ;-)

No, u nás v bytě by princezna ty kočky opravdu viděla skoro všude. (čtyři kusy)

Jinak jsem rád, že děda na stará kolena kabát jen vyprášil, ne převlékl. Zřejmě nebude krysa. ;-)

Já žít znova, tak (si) dám větší pozor na tvary, hlavně ty ženské...

Danajský dárek přímo z pekla
může být zima krutá, vleklá,
čtvrt roku mínus čtyřicítky -
a lidé si neodpustí výtky…

Radu si jednu troufnu dát –
zahradní branku namazat.

nebudu dílko kritizovat, jinak bych byl pro tebe možná ještě větší stvůra než tebou popisované... ;-)

Tohle dílko by se asi mělo pro naprostou jistotu číst s minimaxem po ruce... ;-)

Z daktyloskopického hlediska se sice ze zmíněných obtisků nedá nic vytěžit, ale to je v tomto případě také naprosto nepodstatné... (chápavý smajlík)

Jen nám, Květko, nalej čistého vína – ve džbánku máte Starobrno. Později půjdete ve třech (ty, on, prázdný džbán) ne na konec světa, ale jen za roh do hospůdky Na Růžku, kde si necháte zaplnit útroby nádoby. A nedementuj to, nemá to smysl. ;-)

Podle názvu jsem se trochu obával, že půjde o dílko napěchované kritickou sebereflexí a zdrcujícím poznáním, že nám lezeš na nervy. Ale to by byl samozřejmě naprostý nesmysl. ;-)

Děvenky a chlapci,

ač tomu někteří nebudete úplně věřit, já vám za komentáře hodím perlu – moje poděkování. Neboť vězte, že vše, co vyjde z mých prstů nebo úst, perlou je. Tedy až na vzácné výjímky.
No, možná těch výjímek nebude zas až tak málo, aspoň dle mínění minimálně dvou osůbek, protože jsem byl v průběhu několika týdnů bez varování potrestán dvojím zablokováním. Není zřejmě v lidských silách, abych byl milován všemi, ale pokud bych vám někomu začínal jít svými komentáři na nervovou soustavičku, tak mi to dejte prosím včas najevo. Já jsem myslím schopen se polepšit.

Dobrou.

To jsi vskutku musel psát s(m)yslů zbavený... ;-)

Nejvíc se mi líbí řádek o tom, jak sprostota ticha bere sílu. ;-)

Ty jsi vlastně takový poklad na zlatém jezeře... (smajlík s udivenou dvojtečkou)

Já, čtenář věrný a bláhový,
vytvářím komentář jalový,
že svého favorita mám tu,
řádky s tím pokládáním plátů.

(Vše jsem napsal skutečně jen já sám.)