Vzpomínky?» autor: Schwalbe |
Vůni rudého vřesu
snad v duši si nesu.
Snad ve svých básních
vzpomenu na sníh,
kryjící půlnoční Vysočinu.
Snad kostka zelená
kryla má kolena.
Byl to středověk
anebo jiný věk?
Měl jsem kdys Skotsko za otčinu?
Ty pyšná Atlantis!
Možná jsem znal tě kdys,
než vlny moře
stouply až k hoře
a zhltly pýchu neznající mezí.
Obrazivost nebo sen,
že prožil jsem poslední den,
kdy se Měsíc k Zemi hnal?
Ustrnul lid i král.
Možná, že v duši někde to vězí.
snad v duši si nesu.
Snad ve svých básních
vzpomenu na sníh,
kryjící půlnoční Vysočinu.
Snad kostka zelená
kryla má kolena.
Byl to středověk
anebo jiný věk?
Měl jsem kdys Skotsko za otčinu?
Ty pyšná Atlantis!
Možná jsem znal tě kdys,
než vlny moře
stouply až k hoře
a zhltly pýchu neznající mezí.
Obrazivost nebo sen,
že prožil jsem poslední den,
kdy se Měsíc k Zemi hnal?
Ustrnul lid i král.
Možná, že v duši někde to vězí.
Tipů: 13
» 08.11.17
» komentářů: 5
» čteno: 600(12)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Hledání, ztrácení a nalézání
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Děkuji za optání, daří se mi dobře | Následující: Pokusná zvířata