Ringo

Jako kdyby mi tvuj nick neco nebo nekoho pripomínal... ;-)

Největší radost udělá (nejen bezdomovcům), pokud je v krabici naskládané kvalitní božolé.

Ale pít s rozmyslem, ne mraky, ať nezmizí lidskost a nebloudí se třeba mezi paneláky... ;-)

No, je to sakramentsky košilaté...ale na Libresu se naštěstí mnoho malých dítek myslím nepohybuje...

Je dobré, když člověku neukradnou kolo. A pokud jo, tak hlavně aby duši ne...

No, vylíčila jsi tu shrbenou šedivou stařenku v teplákách s nůší na chroští kapánek eufemisticky, ale jinak ne špatně... :-)

Já jenom doufám, že ty dveře nevypadly z International Space Station…

Těší se na jaro – Hercule Poirot...tvůj cit pro rým je opravdu obdivuhodný, jen málokdo by správně usoudil, že by tam slečna Marplová pasovala přece jen o chloupek méně. ;-)

V dílku je celá přehršel výborných míst, za všechny bych osobně jako jazykový hračička vypíchnul ty breberky a jejich původ.

Synku to už nejde k duhu,
že chce ženská furt a zas,
pod očima párek kruhů,
slabé tělo ovlád třas.

Jistý úspěch ale je tu,
vyprosil si na Aleně,
aby řekla aspoň větu:
Stačí mi to pětkrát denně.

Potěším Emmičku,
dáme se do lásky,
mám v ruce kočičku
se sedmi ocásky.

Nezklamu důvěru
v mé značné schopnosti,
po prvním úderu
řev projel do kostí.

Dál sviští důtečky,
vítány zadelí,
krvavé půlčičky
k vrcholu zavelí!

(úsměv nad dobře odvedenou prací)

Já se jednoduše připojím k Taře.

Já si to u múzy posichroval tím, že jsem ji udělal trvalou a do výstřihu něžně vložil i ručku... :-)

Po ztrátě levého korálku se naplnilo to známé – mezi slepými je jednooký králem... (smajlík zatím neolysalého Ringa)

Hltačky a hltači mých skvostných dílek, komentátorsky jste přispěli od dvou písmenek až k deseti slůvkům, všem vám šoupnu za žebro jedno neúplatkové poděkování.

Globální smajlík, někdy mrkající


Tara:

Tím se naprosto odlišují od jejich tvůrce (písemného)

Psavec:

Nepodléhej chlapče depce,
nenabídnu ploskolebce.

Gándhí:

To je asi sporné, který typ snídaně tělíčku ještě méně prospívá – jestli jeho salámek nebo tvoje tři pivíčka a devět rumíčků…

Jitka:

Jituška je na tom v něžném vyznění skoro stejně.

Mbonita:

To na mou věru není žádný odsuzující komentář.

Emma:

Provází mne touha jedna –
abys byla dívka zbědná.

Mláááááskkk!!!

To byl zatím jen písemný předskokan.

Hlavně Emmi pokud možno nepiš, ať už jdu s těma komentářema někam...

(doufáním nasáklý smajlík)

Já se přiživím na pregnantním hovorovém vyjádření Františkově...

No, alespoň několik málo vlastních slůvek – líbí se mi, jak jsi to napsala.

Tak jsi nám předložil své nové veršíky,
ve kterých, myslím si, jde hlavně o slatě,
nebudou výtvorem lemplíka, nešiky,
nechci tě za dílko postavit do latě.

Prostě tvoje řádky o slatích nejsou slátaniny. :-)

Sice nejsem entomolog, ale podle mne žijí v Česku hlavně hovada... ;-)

To je průšvih, kristapána,
před písíčkem zuřím vsedě,
já jsem zmršil TiZiana,
šáh jsem jinam v abecedě!

(omluvný smajlík)

Je velmi málo známé, že Anton Pavlovič Čechov byl úplný blázen do datlí. Původně dokonce uvažoval, že je zakomponuje do svých dvou děl. Chybělo málo a neznali bychom Višňový sad a Racka, nýbrž Datlový sad a Datla. ;-)

Kapka si zpívá v rozsahu tří oktáv,
hlas jede nahoru, pak zase dolů,
u krbu při vínku už asi hodinku
prohlíží v paměti nejednu vzpomínku.

Hned u dvou vulkánů za padla do láv,
dojela na saních k jižnímu pólu,
packu jí podával tygříček ussurijský,
šlapala Saharou přes vedra svinský,
vylezla na Lhotse bez kyslíku,
pátrala u yaků po jejich mlíku,
z Louvru si odnesla Ticiana,
po krásném večeru nebyla panna,
rokenrol učila řádové sestry,
málokdo měl život podobně pestrý... ;-)

Dopustím se dobré rady –
buď se mnou i bez nálady.
Žena, kterou krátce hladím,
hned se s Ringem vysouladí.
Láska k němu prostě vznikne,
žádná tomu neunikne...

(skromný smajlík)