Ringo

Do páchnoucích necek nikomu nepolezu, nejsem prase...

Mimochodem – to nesmrdí jenom necky; mám pocit, že to zauzlované střevo krátce předtím na souši těma knírama někde stáje opravdu vymetalo...

Jo a oprav si to chybějící písmeno v „potentován všecek“ :-)

Jako tvůj čtenářský amatérský zpovědní otec ti přiděluji zahřešení. (nebo tak nějak...)

Je to tak – člověk uteče snadněji z Mírova než sám před sebou...

Zapomenout venku muskát se muze stat; ze bych ale já zapomnel císt tvoje dílka, to povazuji prakticky za vyloucené. (zdobivý úsmev)

Pochválím ti to a odcházím do hajan...

(samozřejmě se nejdřív ještě postarám, aby komentář také odešel)

Není divu, že ani tebe ne, Ladovy obrázky málokoho rozladí… (parádní smajlík)

S písní na rtech jde všechno líp, i to líbání. ;-)

Mně se obzvlášť líbí ten řádek s pořadovým číslem 3.

Podle názoru mé dubové hlavy je ve tvém dílku víc fantazie, než by se jen za nehet vešlo. (rohovinovitý smajlík)

Já mít po ruce zároveň tebe a kladívko, tak tě za dílko do hlavičky neklepnu... K tomu jsi mne dostatečně nevytočil. ;-)

Z tvých veršů nevane nemehla odér,
tendence k paskvilu jsi vskutku dalek,
z hrobů se usmívaj Lermontov, Baudelaire,
Boccaccio, Vrchlický, Halas i Hálek. ;-)

V Česku ti někdo kapky určitě dá… ;-)

Jako kdyby mi tvuj nick neco nebo nekoho pripomínal... ;-)

Největší radost udělá (nejen bezdomovcům), pokud je v krabici naskládané kvalitní božolé.

Ale pít s rozmyslem, ne mraky, ať nezmizí lidskost a nebloudí se třeba mezi paneláky... ;-)

No, je to sakramentsky košilaté...ale na Libresu se naštěstí mnoho malých dítek myslím nepohybuje...

Je dobré, když člověku neukradnou kolo. A pokud jo, tak hlavně aby duši ne...

No, vylíčila jsi tu shrbenou šedivou stařenku v teplákách s nůší na chroští kapánek eufemisticky, ale jinak ne špatně... :-)

Já jenom doufám, že ty dveře nevypadly z International Space Station…

Těší se na jaro – Hercule Poirot...tvůj cit pro rým je opravdu obdivuhodný, jen málokdo by správně usoudil, že by tam slečna Marplová pasovala přece jen o chloupek méně. ;-)

V dílku je celá přehršel výborných míst, za všechny bych osobně jako jazykový hračička vypíchnul ty breberky a jejich původ.

Synku to už nejde k duhu,
že chce ženská furt a zas,
pod očima párek kruhů,
slabé tělo ovlád třas.

Jistý úspěch ale je tu,
vyprosil si na Aleně,
aby řekla aspoň větu:
Stačí mi to pětkrát denně.

Potěším Emmičku,
dáme se do lásky,
mám v ruce kočičku
se sedmi ocásky.

Nezklamu důvěru
v mé značné schopnosti,
po prvním úderu
řev projel do kostí.

Dál sviští důtečky,
vítány zadelí,
krvavé půlčičky
k vrcholu zavelí!

(úsměv nad dobře odvedenou prací)