Jen ty sám/ sama

Jen ty sám/ sama


Ač usmíváš se, či zlolajně kleješ
a přátele vybíráš s nimiž stoluješ,

s nimiž se paktuješ, písně notuješ,
problémy řešíš, nebo se raduješ.

Hostíš je, na peníze nehledíš,
býváš pomluven, ani o tom nevíš.

V posteli ležíš, bdíš, či sníš,
se svými myšlenkami zápasíš.

Na odiv čistý oděv nosíš,
však vskrytu potřísněn jej čistíš.

Křehké pláty života pokládáš,
aby se nerozbily, zodpovědnost máš.

Měna půjčená propadne zcela,
když přítel ti vykoupení nedá.

Pak stojíš sám a zhluboka dýcháš,
dobrých i zlých činů se chytáš.

Nespoléhej se na bláhovou osobu,
nebo přichystá duši tvé porobu.

Duši tvou nemůže zachránit jiný,
jsi zodpovědný za svoje činy.

Ale co když ty sám jsi bláhový..?
Kdo ti na otázku odpoví?..

Ač bys byl jednou nohou v hrobě,
vše leží a závisí na tobě!