Kajuta: Lilith:

Moře slz

Moře mluví. i naslouchá,
moře řve, a ve šturmech
vyřvat chce co poslouchá
po lidech i o lidech, co v nich,
to zlé, i to dobré, co i v něm,
moře šepotá, syčí i pláče,
pláčem budí utonulé spáče,
syčením odrazuje s mořem rváče,
šepotá o snech pod Jižním křížem,
moře duní a údery vln, jako pěstí,
skořápky lodí drtí když běsní,
a když pomine jeho děs a běs,
až stydlivě ve vlnách dýchá, vzdychá,
mohutně dme se mořem moře pýcha,
vlna přes vlnu se valí, včera i dnes,
jazykem prastarým moře hovoří
o pokladech, kde moře je na dně,
o tužbách a nadějích utopených,
o pýchách stvořených člověkem
člověkem či mořem potopených,
o laškování, kdy moře čas svádí,
o extázích kdy čas s mořem dovádí
o snech vodou slanou macerovaných,
řve, hovoří, šepotá i o tužbách mých...

Moře je prastarý jazyk, který neumím rozluštit. (Borges)

Jé, to jsem se rozepsal, to bude na samostatný příspěvek...
Kruté rozmyšlence určitě ST.

17.03.2019 - 07:36

Řátlo

17.03.2019 - 07:34

Příležitost

ČaSTo mizí v dál …

17.03.2019 - 07:30

Zpožděná slova

ttragelaf má pravdu, ba, dokonce Ti to sluší i mezi řádky. Jé, já být mladší...

17.03.2019 - 07:26

Zakázaná láska

Jak jsme ješitní a přízemní, když si myslíme, že láska je zakázaná. Láska si to jistě nemyslí. Buď je nebo není. I když ví, že umí bolet... ST

17.03.2019 - 07:11