Kajuta

Ardina: Přímo záplava, řekl bych. Jen bych si tak tiše položil otázku, dejme tomu, že by stál člověk před dvěma knihami. První by byla nadepsána: Díla starých mistrů
Druhá: Umění moderní, jdem s dobou.
Ta první by odpočívala skromně v koutku, ta druhá by přímo křičela, nabízela by se, kup mě!
Kolik lidí z deseti by si vybralo tu první klasiku? :)
Nechávám otevřené.
Jsi mi zase dala podnět. Díky za návštěvu. :)

s dovolením si založím... ST

Lota: elaborátu. :)) díky za slovo

vavaoko: díky za návštěvu. :)

svetlana astachova: Díky za zastavení. Trochu rozohnil, neb mi kdosi předevčírem řek, že knihy jsou na... a že jsou přežitek. To byla teda voda na mlýn. :)) Přál bych takovému "interneťákovi" týdenní výpadek, jak by se pak pídil po informacích. Třeba po nějakém receptu. :)
Na druhou stranu je dobře, že máme zase to naše modro, ale kdyby nastala nějaká masivní erupce, je jasný, že se najdeme rozběhnutí po knihovnách, knihkupectvích, poznáme se po čichu, nemusíme si ani nic říkat, vytáhneme křemeny a budeme křesat. :)) Jsem nadšen, že je někdo nadšen.

Mne to rádoby veršování neskutečně baví a věřím v poezii, jak v máloco. Že má své místo. I teď. Tak kujíí

la loba: No, pro mě pět minut v knihkupectví znamená někdy i hodinu, je tam jiné časové pásmo. :) Směju se. DÍKY za slova Tvá! :)

valerie: díky za návštěvu, cením si toho, chtěl jsem zkusit zase něco trochu jiného. domky se zahrádkami... někde jsem teď čet o narůstajícím celosvětovém přelidnění a nakonec se dostali nějakými myšlenkovými pochody k tomu, že kdo je má (s vlastní zahrádkou), tak ať je rozhodně neprodává. .) Možná na tom něco bude. To jsem zase tak odbočil. :) Děkuju za komentář k obsahu. :)

la loba: lesem určitě ne, ha ha, jedna česká ocelárna a když to bylo v noci nasvícený, vypadalo to vskutku: impozantně, skutečně jako od Vernea, zároveň pro mě i trochu děsivě, zkrátka se v tom smísilo víc pocitů. :)
děkuji za návštěvu. :)

díky všem

Lota: jako malé, velké předhánějící se děti, akorát ve větším měřítku. ^^ díky.

valerie: Čtečka vs kniha - jedna z nejkrásnějších myšlenek od Asimova, o to se musím ještě podělit. :)

Představte si zařízení, které můžete vzít kamkoliv, protože je stoprocentně přenosné, které můžete podle potřeby okamžitě zapnout a vypnout a přitom k činnosti nepotřebuje žádný zdroj energie s výjimkou trochu světla. To úžasné zařízení je samozřejmě kniha. Nikdy nemůže být překonána, protože představuje minimální technologii poskytující maximální interakci. :)
To je snad to nejkrásnější, co jsem o našich voňavých knihách kdy slyšel. Byl bych pokrytec, kdybych neřekl, že čtu i e-knihy, ale stejně si myslím, že kniha bude vždycky vítěz a to i z hlediska přežití a uchování informací. :)

díky, za velmi podnětnou diskusi. :)

valerie: každý by řekl něco jiného... někdo by řekl, že se poezie vyvíjí a měla by jít s dobou. co to znamená s dobou? měla by se podbízet? každému, co jeho jest, sto lidí, sto chutí, ale tohle já osobně teda neberu.
podle mě vývoj nemusí být podmíněn jít s dobou, sic to tak někdo může vnímat, spousta autorů šla právě proti proudu, přišli ve své době s něčím jiným, zvláštním, mohlo to i pobuřovat, ale stáli si zkrátka za tím, bez ohledu na líbivost, poplatnost.

někdo zase tvrdí, že už tu všechno bylo a nic nového objevit nejde atd...
to myslím říkali prý i lidi před průmyslovou revolucí a vynálezem žárovky... každý vždycky považuje svoji dobu v něčem za vrchol.

a třeba si ani nemyslím, že poezie minulých století je zastaralá, nebo archaická... i tam jde najít inspiraci, jen si současný autor musí najít svůj vlastní jazyk, když se chce těmito krásnými myšlenkami nechat inspirovat. svůj. ne poplatnost, která ohne hřbet a hlavně, že se to bude líbit. (jít s dobou).
Proto možná i některé zlé jazyky tvrdí, že současná poezie stagnuje, páč možná chybí ta inspirace, když jsou zavrhována díla starých mistrů. Kde ji totiž brát, když chce jít každý s dobou? :)

Mám dneska nějakou kecavou, ale když se mi rozjely ty zarezlý kolečka, ať to stojí za to. :))

P.S. Myslím, že prototyp současného poety by ji měl hlavně udržovat naživu, její oheň a nezavrhovat styly svých předchůdců. .)

Lota: mladý muž otravně přemýšlí. :)) díky za návštěvu.

Kapka:
dík
za
kuk

Zee: jeee, osvobodila jsi mé bráchy a ségry. :)) díky za návštěvu.

valerie: jsem potěšený, děkuju moc. myslím si, že poeti to v žádné době neměli jednoduché, měli tvrdý chleba, výjimkou byli snad ti, co šli na ruku nějakému režimu, poplatní době a ten konec... nu, určitě byli v drtivé většině případů chudí a i u převozníka jsou nakonec tak chudí, až je to nakonec i legrační. je to určitě zvláštní sorta. ale hrdá sorta! myslím si já. :) určitě jsem dal myšlenek víc, zamýšlel se i nad kritiky a údělem, ano... je to vlastně i o nás modráscích. :) Ještě bych špit, že si myslím, že je určitě lepší být nedoceněný, než přeceněný a takových "pisálků" je mezi námi určitě spousty, jen se hůře hledají. Skryté poklady. Naděje je určitě vždycky, neb přežívá v tom co napíší a krásná kniha určitě přežije víc, než čtečka, kde stačí jen odpojit šťávu a je konec. Jsem se rozpovídal. Trochu odbočil. Děkuju. :)

Lilith: o údělu, možná nevděčném, ale dušičce dodávající... děkuju. já zkusím nějakou ze sbírky - tu pamětní ze Zoo Lešná. :))

básněnka: radost mám, ale vidím, že tam kvete turismus a chystá se tam spousta známých, měl bych si pospíšit, než bude plný Charon-bus. :))

básněnka: Tam stačí snad uchazeči jen zápis v knize hříchů, aby se tam nenacpali všichni a nebyly nakonec ještě rezervace a čekací lhůty. :))

dovolil bych si říct toto: náročné a vůbec ne laciné = nevšedně zajímavé.