Kajuta

ST :)

díky všem. .)

ST

Pro mě naprosto úchvatné... nemám slov
ST a záložka

něžné...

ST

moc pěkná, sic smutná. rád jsem se tu vrátil. .)

Kdo si chce přečíst chytrou a šikovně napsanou poezii...toš ten by měl zajít sem. :) ST

děkuju, umím lítat na mnoho způsobů... euforickými dušelety, v lucidní krajině spánku... nebo se drapnu smíchem někoho kdo se směje a proletím se taky. :-p
ano, staronová pohodička a obraz, při kterém mě napadlo, jak asi vypadá krásně svět z ptačího oka? Děkuji za zářivou žákajdu. :)

Jako chmýří pampelišek
kolíbka z vod něžných břehů
srdce slunce z bronzu plíšek
daroval a vložil
něhu

ST a záložka, jsem si musel trochu zaimprovizovat. :) Je to abstraktně snově tajemně pocitově krásné...

z modra nebe snesly se housle
harfou milostně obtáčené
měnící se v akordy pokroucené...

úžasné, ale to celé dílo ve všech svých jemných odstínech

Silné
a k zamyšlení... ST a zakládám si...

tiché ST...

tiché ST...

tiché ST...

Jana M.: díky za návštěvu
básněnka: díky za odhalení identity. :)

Lilith: děkuju... i za milý veršík. :)

Lilith:
vrzy, vrzy?
ještě je snad brzy. .)

P.S.

kvílivý vrzot bolavých kolen a ramen - to mi někdy připomíná pošichtové stavy. :))

Víš co je maximální hluk?
Kopulace kostlivců na plechové střeše...
Víš co je maximální ticho?
Když přestanou...
A víš, co je maximální drzost??
Když zase začnou. :))

Budiž mi odpuštěno, tímto se omlouvám všem kostrám, kostřičkám, skeletonům, případně i jejich kloubům, chrupavkám a příbuzným ze vzdáleného kolene. :)
ST střevu jejich básnickému. A zakládám si ho. :)

ST