Obraz sám sebou stvořen» autorka: Lilith |
Třpytí se svou kouzelnou tvarovostí
v rámu jímž by duše rády proplouvaly
v duhových barvách objímán
je obraz sám sebou tvořen
a stvořen
vůní orosených sladkých půlkruhů
jak mystických rtů
prolíná se jasem
šťavnatým štětcem
ochutnávajícím žluť slunce
tahy jemně až nadnášivě polétavé
kolébají svou nádhernost
v poutavém souznění v rozkvětu všech melodií
krásna v tom umění
dílo, jež v skvost se promění
nečekanou zvláštností
obraz sám sebou malovaný
třpytivý
jak lesk plačících očí
v kolotoči dějin
z modra nebe snesly se housle
harfou milostně obtáčené
měnící se v akordy pokroucené
netušící hudbou rozehraný
dokončil obraz svou vlastní tvář
jen ve tváři to však není
moudrost vyzařuje
to duše krásná je
sebe daruje
někomu
pro štěstí
vloží se do rukou
i do srdce.
.
v rámu jímž by duše rády proplouvaly
v duhových barvách objímán
je obraz sám sebou tvořen
a stvořen
vůní orosených sladkých půlkruhů
jak mystických rtů
prolíná se jasem
šťavnatým štětcem
ochutnávajícím žluť slunce
tahy jemně až nadnášivě polétavé
kolébají svou nádhernost
v poutavém souznění v rozkvětu všech melodií
krásna v tom umění
dílo, jež v skvost se promění
nečekanou zvláštností
obraz sám sebou malovaný
třpytivý
jak lesk plačících očí
v kolotoči dějin
z modra nebe snesly se housle
harfou milostně obtáčené
měnící se v akordy pokroucené
netušící hudbou rozehraný
dokončil obraz svou vlastní tvář
jen ve tváři to však není
moudrost vyzařuje
to duše krásná je
sebe daruje
někomu
pro štěstí
vloží se do rukou
i do srdce.
.
Tipů: 21
» 03.07.14
» komentářů: 21
» čteno: 757(20)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Excelence na útěku
» 03.07.2014 - 20:02
Jako chmýří pampelišek
kolíbka z vod něžných břehů
srdce slunce z bronzu plíšek
daroval a vložil
něhu
ST a záložka, jsem si musel trochu zaimprovizovat. :) Je to abstraktně snově tajemně pocitově krásné...
z modra nebe snesly se housle
harfou milostně obtáčené
měnící se v akordy pokroucené...
úžasné, ale to celé dílo ve všech svých jemných odstínech
kolíbka z vod něžných břehů
srdce slunce z bronzu plíšek
daroval a vložil
něhu
ST a záložka, jsem si musel trochu zaimprovizovat. :) Je to abstraktně snově tajemně pocitově krásné...
z modra nebe snesly se housle
harfou milostně obtáčené
měnící se v akordy pokroucené...
úžasné, ale to celé dílo ve všech svých jemných odstínech
» 03.07.2014 - 20:08
Kajuta: Děkuju za krásné veršíky, poeto :-) nojo, trochu jsem se zasnila... ;-)
Díky moc :-)
Díky moc :-)
» 04.07.2014 - 17:42
krizekkk
Líbí se mi, jak z nebe padají ty skřipky. Kde je houslista? :-) st
» 04.07.2014 - 19:12
básněnka: nikdo nemusí tápat, změní se klidně zrovna k odrazu tvému ;-)
Děkuju
Děkuju
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kostra | Následující: Překvapení