labuť

Kars:
Na kamínky často svůj pohled stáčím
hledám v nich teplo a cesty od bodláčí

Levandule: Děkuju, Levandulko, tak nějak to poslední dny je...

... a v duších...

....... bílo .......

Díky, za připomenutí...

Nepřemýšlím, o tom, jaké dílko je, spíš o tom, jak člověk pozná, že se právě dotkl dna...

Lahodná, jako čokoláda...

Až jsi mi vehnala trochu slziček do očí, jsem nějak na měkko poslední dny... snad se mi podaří krásné Vánoce...

Tvou anotací poslední dny žiju víc, než bych kdy chtěla...

Umíš potěšit a pobavit a nejen dětskou duši, Květuško, díky.

Jsi blízko i když vzdálená...
To duše umí
být na dosah

Teda, Maruško, to je tak roztomilý... poslala jsi ke mě kapku radosti.

bezva dílko, vykouzlilo úsměv a děkuji Ti za to...

Vystihuješ velký pocit a cit v málu - umění...

jsem ráda, že jsi tady, Maruško :-)

Jedna pusa zleva
druhá zase zprava
a vida
hned je hravá
:-)

Kdyby si tak každý uvědomil a všil pod kůži, to co jsi napsala... Jak moc si poslední dobou uvědomuju sílu slov...

Koule sem a koule tam
naštěstí jim unikám :-))

Četla jsem a v duši cítila, že vím... někdy je život zatraceně těžkej!... Ale věřme, že určitě bude líp...

Přišla malá tulenice
pohladila ho na líce
Rázem přestal bulit

Závidím těm, kteří v té době žili, kdyby to šlo, vsákla bych se tam...