Čas sténá v tichu půlnočním
***
» autorka: labuť |
Pohled mi stéká z parapetu
jak kapka co v duši pálí
když padaj mrtvý písmena
Na stole hrnek od kafe
spíš připomíná meltu
poztrácel chuť i vůni
Slova se zadrhla
Jak chameleon prohříváš svou duši
na zbytcích z mojí vyjedené duše
Růže už nevoní, má lásko
Čas sténá v tichu půlnočním
a chléb z minulého týdne
pokryla nechuť
Semafor venku oranžově bliká
asi už prošel čas
A rozinka z kynutého těsta
dopadla na podlahu
jak kapka co v duši pálí
když padaj mrtvý písmena
Na stole hrnek od kafe
spíš připomíná meltu
poztrácel chuť i vůni
Slova se zadrhla
Jak chameleon prohříváš svou duši
na zbytcích z mojí vyjedené duše
Růže už nevoní, má lásko
Čas sténá v tichu půlnočním
a chléb z minulého týdne
pokryla nechuť
Semafor venku oranžově bliká
asi už prošel čas
A rozinka z kynutého těsta
dopadla na podlahu
Tipů: 104
» 29.11.11
» komentářů: 48
» čteno: 1824(96)
» posláno: 0
» nahlásit
» 29.11.2011 - 10:09

Oranžový semafor... jít dál, nebo se zastavit?
Dilema, často bez odpovědi.
***
Dilema, často bez odpovědi.
***
» 29.11.2011 - 10:17
Hazentla

hm...btw..semafotr..super slovo... akorát je to strašlivě smutná báseň..
» 29.11.2011 - 10:17

stále se podivuji nad tím, jak básníci vidí svět tak trošku jinak... nazvat plíseň nechutí, je něco kouzelného, stále překvapuješ...
» 29.11.2011 - 10:42

Moc dojemná báseň , ale z každého slova cítím úžasnou bodavou bolest .
Ta bolest mě moc dojímá , jako bych trpěl při čtení s tebou . Dal bych milión v tipování , jen abys konečně zachytila kousek štěstí a lásky . Jirka
Ta bolest mě moc dojímá , jako bych trpěl při čtení s tebou . Dal bych milión v tipování , jen abys konečně zachytila kousek štěstí a lásky . Jirka
» 29.11.2011 - 11:06

často mě zastaví na semaforu oranžová,
zpozorním a pak jdu do toho znova ....
zpozorním a pak jdu do toho znova ....
» 29.11.2011 - 20:55

...znám to ticho půlnoční, ale pak přichází jitro,přináší touhu, nechává za sebou hoře, spatříš jasnější svět
a mysl je poddajnější,nedívej se dolů :-)
a mysl je poddajnější,nedívej se dolů :-)
» 29.11.2011 - 21:01

Děkuji, Loto, dolů se moc nedívám, často se dívám do hvězd... Psala jsem smutně, ale smutná nejsem, jen asi předurčená pro smutnější psaní, nějak mi jde líp... :-)
» 29.11.2011 - 21:53

tvé básně jsou velmi niterné,žensky něžné a krásné
vždy stojím v úžasu
ST
vždy stojím v úžasu
ST
» 29.11.2011 - 22:02

Mbonita: Děkuji Ti, přiznávám, že ani nevím, jak vznikla, stačilo 5 minut průvanu v duši a byla na světě... :-)
» 30.11.2011 - 13:12
vodnar

nikdy však necouvat
pořád dopředu
po cestě rozdávat
dobro a náladu
pořád dopředu
po cestě rozdávat
dobro a náladu
» 01.12.2011 - 22:42

... zastavit se nebo pokračovat ?... rozhodně pokračovat ... až steče poslední kapka noční bolesti do světla, směrem ke štěstí ... je moc krásná ... indigově černá, sametově bolestně něžná ... a smutná ... moc smutná ...
» 02.12.2011 - 09:32

drsnosrstej kokršpaněl: Jako malá jsem vždycky stála u válu, když babička pekla vánočky a čekala, až nějaká vypadne z těsta a šup s ní do pusy. :-)
» 02.12.2011 - 09:59
1 

Čas sténá v půlnočním tichu
Zoufalstvím. Rozkoší...
Jak kdy? Má dvojí příchuť
muž žena v sousoší...
Zoufalstvím. Rozkoší...
Jak kdy? Má dvojí příchuť
muž žena v sousoší...
» 02.12.2011 - 10:08

šuměnka:
Splynutí duší či žár,
co zebe...
Otázky z perutí
Jen věrnost hřeje...
Splynutí duší či žár,
co zebe...
Otázky z perutí
Jen věrnost hřeje...
» 02.12.2011 - 13:13

Když smutek přijde a svěřit nejde komu
snad asi slova nevypoví,jen vypsat touží
duše v nitru skálopevně věří
na vyslyšení
oblepit vzkazem kliky
domu kde tisíc je dveří...
snad asi slova nevypoví,jen vypsat touží
duše v nitru skálopevně věří
na vyslyšení
oblepit vzkazem kliky
domu kde tisíc je dveří...
» 02.12.2011 - 13:16

zvířenka:
A z každé kliky
otiskem svých prstů
Sejmout to přání, co skrývají
By srdce mělo sílu zvonu k tomu
Otočit klíčem ve dveřích
A z každé kliky
otiskem svých prstů
Sejmout to přání, co skrývají
By srdce mělo sílu zvonu k tomu
Otočit klíčem ve dveřích
» 02.12.2011 - 15:42

labuť:
předurčená pro smutnější psaní, tomu rozumím, neboť moje duše zdaleka není tak smutná jak někdy píši...psát s veselou bych moc chtěla umět, ale nejde to, asi nejsem za komika, jak známo komici smutnou duši mají... :´-(
předurčená pro smutnější psaní, tomu rozumím, neboť moje duše zdaleka není tak smutná jak někdy píši...psát s veselou bych moc chtěla umět, ale nejde to, asi nejsem za komika, jak známo komici smutnou duši mají... :´-(
» 02.12.2011 - 15:42

hloubavá: Jejda, rozsévat smutek určitě nechci, ani v mé duši není... Jen zkrátka jinak psát neumím...
» 03.12.2011 - 13:37

Až od rozinkové podlahy vzhlédneš k parapetu,
tam kde září něžné kamínky,
zříš v misce retusu, jež pro tě je tu,
pak obejmou tě milé vzpomínky.
tam kde září něžné kamínky,
zříš v misce retusu, jež pro tě je tu,
pak obejmou tě milé vzpomínky.
» 03.12.2011 - 23:36

Z parapetu stéká Ti slunce do klína,
a kousek duhy,
od té, co ráda na Tebe vzpomíná,
uzavírá kruhy
smutku do labutí naděje.
a kousek duhy,
od té, co ráda na Tebe vzpomíná,
uzavírá kruhy
smutku do labutí naděje.
» 04.12.2011 - 11:19

Tvá písmenka nikdy nezemřou..jsou citlivá a čistá jak tvé jmenokyně na rybnících:)
» 05.12.2011 - 10:08
1 

Jak dočetl jsem
dostavil se hned
rozinku spadlou
s chutí sněd..
dostavil se hned
rozinku spadlou
s chutí sněd..
» 06.12.2011 - 18:40

Moc krásná básnička.))
Jak chameleon prohříváš svou duši
na zbytcích z mojí vyjedené duše
Růže už nevoní, má lásko
Jak chameleon prohříváš svou duši
na zbytcích z mojí vyjedené duše
Růže už nevoní, má lásko
» 07.12.2011 - 08:37

Kars:
Na kamínky často svůj pohled stáčím
hledám v nich teplo a cesty od bodláčí
Na kamínky často svůj pohled stáčím
hledám v nich teplo a cesty od bodláčí
» 07.12.2011 - 09:59

s.e.n: Snad ano. Básnička původně vznikla bezmyšlenkovitě, už dřív, ale začínám zjišťovat, že to, co vnímám kdesi v podvědomí se mi vždycky zaplete do života... ale neboj, vím, že bude zase dobře...
» 13.12.2011 - 08:40

Nádherné!Ostatně jako vždy u tebe!
S dávkou smutku,ale nadějí....která nás sune dál....
S dávkou smutku,ale nadějí....která nás sune dál....
» 17.12.2011 - 22:11

labuť:
Ukápni mi
trochu své bolesti
a já ji změním (aspoň na chvilku)
ústy
ve štěstí.
Ukápni mi
trochu své bolesti
a já ji změním (aspoň na chvilku)
ústy
ve štěstí.
» 28.12.2011 - 15:57
Renaud de Châtillon

Zrovna včera jsem tohle prožíval, vracejíc se domů :-)
» 05.01.2012 - 10:28
krizekkk

Pěkná.
» 23.03.2012 - 21:15

To jsi tak onemocněla? Heh.
I něco zlé je k něčemu dobré, za chvíli se tomu
budeš smát ve svým dámským klubu.
I něco zlé je k něčemu dobré, za chvíli se tomu
budeš smát ve svým dámským klubu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Odšpuntuj láhev naplněnou sny | Následující: Máš srdce na dlani