labuť» registrace: 23.11.2011 » 56, žena, Česká Třebová
» vzkaz
» děl: 65 |
Komentáře uživatele :
12.12.2011 - 08:28
Jen, co bílé vločky spadnou
krajina v tichu se usměje Každý strom šálou omotanou ulehne k spánku naděje |
12.12.2011 - 08:26
Moc krásné!
|
12.12.2011 - 08:24
Kde parkuješ.? :-)
|
12.12.2011 - 08:18
:-))... chybí mi teď to kohoutí kokrhání, co v letních ránech budí... v létě tak krásně zní...
|
11.12.2011 - 17:24
I když jsi neslyšel její hlas, promluvila - neverbální komunikace mnohdy řekne víc, než samotná slova...
|
11.12.2011 - 16:03
Mario de Janeiro: Mario, děkuji tedy za Tvé mlsání a vážím si ho :-)
|
11.12.2011 - 13:16
Verena: Děkuji Ti, moc si toho vážím.
|
11.12.2011 - 13:16
Levandule: Děkuji Ti moc za krásná slova, pomáhají a teď ani netušíš jak moc...
|
11.12.2011 - 13:15
Kars:
Do úsměvu klauna se zahalím a vpadlým očím šminkou pomohu A s každým ránem mrazivým budu jen věřit, že štěstí mít budu |
11.12.2011 - 12:51
Být oporou a mít oporu je v životě každého moc důležité. Hezká básnička
|
11.12.2011 - 09:51
Jako průlet myšlenkovím...
|
11.12.2011 - 09:31
Graduje do bezva závěru a přitom působí na čtenáře tak lehce... To vycházení z domu a návrat jsou pěkně nápaditý... :-)
|
11.12.2011 - 09:20
Jako dotyk pohádky je Tvé povídání... :-)
|
11.12.2011 - 09:15
Vychutnala jsem si, děkuji :-)
|
11.12.2011 - 09:12
Rýmička toť nemoc zlá
každého muže udolá :-) |
11.12.2011 - 09:08
Ta tečka má velkou moc, řekla bych, že zúčovací...
|
11.12.2011 - 09:06
... a ta nejobyčejnější mají tu největší cenu...
|
11.12.2011 - 09:01
Ta kniha bude určitě krásné čtení... :-)
|
11.12.2011 - 08:59
Život je procházka
a pokaždé má jinou trasu |
10.12.2011 - 05:40
A zase Tě můžu číst, hurá! :-)
|