labuť

Ten název je nádhernej a báseň samo, že taky!

Co si ještě pamatuju, tak kuráže máš vážně dost :-))

Ať jsem četla, jak jsem četla, nikde ta obyčejná slova nevidím... ST!

Mě se pavouci líbí, ale jen když u mě nebydlí... :-)

...jsme těla bez duše i duše bez těla
když krásný chlap na nás zrak přilepí
a srdce rozbuší rázem docela...

:-))

Tvým básním prostě nejde odolat... :-)

Za krásnou procházku
jarem a vůní
třpytivých oblázků
kde srdce se plní
sluneční energií
děkuji...

Fantazie má povolenou uzdu a pod vousky kočičí se tiše usmívám... já znám... :-))

Jen pouhá myšlenka na zubaře mi korpní nohy, trápili mě už tolikrát a bojím se, že ještě mockrát budou... ještě, že to v Tvé básničce dobře skončilo... :-)

Až se na ně vrhne lid bude jim imunita k prdu...

Láska hřeje i drásá až na kost...

Bolí tak, jako někdy dokáže bolet život... ale ještě je stále mnoho krásných dní na obzoru, jaro a vůně lučních květů... Bude hezky a teplo v duši... Posílám pohlazení a úsměv, ať Ti sluší... Jana

...ještě, že existují ženy... :-)

Hezky jsi popsal tu schránku, která střádá všechny radosti a bolesti našich dní a nocí do svých útrob a dává nám možnosti, kdykoliv si cokoliv z toho, co jsme prožili otevřít a v myšlenkách znovu žít... Jana

Já vím a fandím... Vám...

Návraty potřebují hodně sil a odpouštění...

Moc hezký závěr...

Bolavé pocity v závěru, ale naděje je naštěstí vždycky...

Lásková dílka ta já můžuuuu... :-)

Vždycky se dá vzít všechno i z opačné strany, taková chvíle se svíčkami a tma, má taky něco do sebe...