labuť

Strach může mít mnoho podob...

A všichni žili šťastně a spokojeně a jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes... jako pohádka a ty já i ve svých letech můžu :-)) ST!

Čím blíž k závěru, tím více zpěvná...

Někdy lidská hloupost a touha po něčem je dovede právě tam... myslím tím neuvážené půjčky na cokoliv... a pak jsou i tací, kterých je mi líto a až tak za to nemůžou, kam se dostali...

Bezvadná!!!

Došla mi slova, ale ve svém nitru jsem stále s Tebou!!! Tvé básně jsou stále více niternější a já je v sobě nechávám vždy chvíli doznívat. Jen sedím a přemýšlím o nich, o životě, o všem kolem... Jana

Někdy i snění
se dá vtěsnat do života
A ráno pak rázem voní...

Jsem stejná, jako holky, opary nebrat! :-)

Myslím, že velmi potěšila... určitě totiž byla psána srdcem...

Okamžik, prožitek, či jenom postřeh od někud... ale má něco do sebe.

Svou barevností duší zklidníš
a touhu v džbánku rozmícháš

Co lidstvo bude věkem plout
tyto dvě dcery, ruku v ruce
vždy k cíli svému povedou
Jen tam, kde láska navždy bude
tam obé v tichu zaniknou

Četla, ale pořád je pěkná. :-)

Moc krásná!

Nemyslím, že by jsi tu něco kazil a vstup sem má každý volný, tak ať se ti tu líbí :-)

Ale kuš :-), s prvním nádechem se otvírá svět a jak v něm budem žít, jen na nás je...

Vítám tě.

Napsal jsi smutně do mraků
o lidském bolu a soumraku

Tohle chce odhodlání a otevřené srdce...

Hezké, romantické minidílko...