Otevřená

Lhostejný se může zdát svět dnešní,
lidé při něm ztrácí stopu svou.
Nevidí, neslyší, vyšplhat se na na výši...
Netuší, že život není hrou?!

Chci být múzou po níž večer vzdycháš,
přítelkyní, věrnou láskou tvou.
Rozněžnělou vážkou, kterou chytáš do svých sítí.
Ať se tvoje srdce vznítí.
Toužím snít sen o nás dvou… Snít sen o nás dvou.

Z osamělých nocí někdy mrazí,
chladné oči nevědomky lžou.
Nevěř a vzpomínej, v náruči mé usínej,
Směřuj kroky jenom kam tě zvou.

Prožívat svá rána v tvojí přízni,
dotýkat se, o tom city jsou.
A společně se vyhnout věčné trýzni, šťastní být,
v souznění, harmonii žít.
Toužím snít sen o nás dvou…

Snít sen o nás dvou.