Z rozbitých sklenic
... miluj mě, láska je navíc.
» autor: kroužek71 |
Noc ve mně
jak láhev nedopitá
prázdná je postel
a venku tiše svítá
z rozbitých sklenic
ze zbytků střepů
nalej mi
zbytky svých vzdechů
nalej mi poprvé
dva loky černého vína
líbej mě
dokud se vzpíná
černý kůň
bodej ho do slabin
co na tom
můj je to pouhý stín
nalej mi podruhé
tvou touhu
do prázdných úst
pro lásku
pro dlouhý půst
nalej mi sebe
klidně až po okraj
dneska tu nebudu
jenom tak
... sám
jak láhev nedopitá
prázdná je postel
a venku tiše svítá
z rozbitých sklenic
ze zbytků střepů
nalej mi
zbytky svých vzdechů
nalej mi poprvé
dva loky černého vína
líbej mě
dokud se vzpíná
černý kůň
bodej ho do slabin
co na tom
můj je to pouhý stín
nalej mi podruhé
tvou touhu
do prázdných úst
pro lásku
pro dlouhý půst
nalej mi sebe
klidně až po okraj
dneska tu nebudu
jenom tak
... sám
Tipů: 26
» 13.07.12
» komentářů: 13
» čteno: 861(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.07.2012 - 15:45
Někdy je lepší než skládat střepy, pořídit si novou sklenici.
Ale já vím, ono se to lehce říká ...
Ale já vím, ono se to lehce říká ...
» 13.07.2012 - 16:38
když se na chvíli vypůjčí sklenice nová
tak ta rozbitá se kolikrát slepí sama
a ráda:)
ST
tak ta rozbitá se kolikrát slepí sama
a ráda:)
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dotek | Následující: K mému tělu po bulváru