Gándhí

zpět uvnitř... a funguje to ;)

mi chodí znamení pořád (i tu, v přemnoha básních), jen tu imunitu vůči reflexi mám nějak zbytnělou ;)

Ouplne to vidim jako dialog v dalsim kultovnim filmu s Machackem... :D

jj, to je silný autentický verš přímo z nitra a proto zaslouží žít přesně takto. Sámo v případě básnické soutěže by po případném zdařilém učesání měl lepší šance na bodíky ;).

su z toho taky celej pohlazenej, navzdory trapně většinové orientaci ;)

já prve čet o Velkém ptáku... a krkavec nakonec byl ;). Ale vážně... to vzkříšení posledního je silnej závěr a to co mu předcházelo taky není slabá káva...

slovní ta hra je mně milá
vzdor převaze černobíla

šmrcovní kousek co není o hovnu ač od něj byl taky kousek

no... je z toho asi na větvi
toto klíčové odvětví

temnosyrový nadlajk ;)

báseň mě velmi oslovila, téma je mi historicky víc než blízké ;)
rytmicky by mi víc sedělo třeba "baletím na hraně" nebo "skláním se nad hranou"... prostě něco na ty valčíkový doby

k tomu věru nemám výtky
mohu humor celebřitký

současným soudruhům soustavně sounevěřím ;)

Tím autonezcenzurovaným úlevným finišem dostala poetická katarze grády ;)

jo, moudrý, vtipný, originální, jazykohravý... na kostře (rozuměj struktuře) je tu k pošmáknutí libového až až ;)

Což o to, v každé překotné době jsou žně i pro vyčůránky. Ale tehdy si užilo vzlet a euforii nepoměrně víc skvělejch a obyčejnejch lidí, ve srovnání s dobama blbonálodovejma či šrouboutahovacíma. Devadesátky byly proklatě krátký... ale stodvacítky můžou bejt lepší, když si je tak uděláme ;)

taky mi naskočily kudrdliny, i na bleskofce ;)

pár tahů z trávy
generace současna
vodrzlí z Dejvic

rozhočí krafe:
na branku vypal, Jágr!
nepad tam měsíc...

Hledání oken do hrudí... krásný obrat a nejen ten...

poňouká k zamyšlení
o málu věru není ;)