Líbilo se

zvířenka:
Nevím proč mi to připomělo Wernishe,asi náladou...:

Když zhaslo slunce, bylo ještě líp.
Všemožným chlastem jsme se nalili,
chodili jsme a žvanili,
chrastilo listí, hulilo se z lip,
pod kterejma se pálily
nějaký hadry a nějaký kosti.
Blábolily se pitomosti a vonělo to koncem léta.
Zmejlili jsme se. Byl konec světa.

René Vulkán:
Nanes jsem Paris
na rys

Tuší
jí to sluší

básněnka:
a kašlu ti na tvý Prášily barone
máš kušnu lhavou
to táhne mi zas hlavou
jak líbal jsi a miloval i jiné
inu... láska se občas mine
tak necháme ji podzimu
a krví jeřabin ti budu psát
na čelo
že stejně mne máš rád a já tebe
a že tě hlava zebe?
to proto
že je plno vlaků
a ten náš odjel v dál...

krizekkk:
Barevná, jako hudba sama. ST

jc senior:
když jsem šel z hub...
to byl jsem ještě malý hošík
za humny mi voněl les
tak s houbami plný košík
v malé chvíli jsem si nes

v době zapálení lýtek
zas do lesa jsem mířil rád
nevšímal si hub či kytek
jen dívkám byl jsem kamarád

příšlo stáří i les už vzrost
je jaksi strmé údolí
jen vzácný už tam bývám host
s volným krokem o holi
*

evča13:
Rapunsel: Díky...no taky už bys mohla něco dopsat protože dopisování mých básniček, který dokončit nechi ti jede dost dobře!!! :DDD

nejsembásník:
zavoněla mořskou pláží,
z dálky vlny blíž se snaží...

Lugilla:
Tolik se liší od ostatních básniček o lásce, i když používá podobná slova, podobnou stavbu veršů... ale z Tvých tryská lehkost, přirozenost a nenásilná spontánnost. Přímé, nekomplikované verše jsou krásné, ale musí se umět napsat... a Ty tu schopnost máš...

Lilith:
Tajemná noc... tma rostlin a živočichů... rozprostřená do rozestlaných lůžek... :-)
ST*

jc senior:
...škoda, že ji nemám už komu říct.
*

Lilith:
štěstí, náhody, osud... zamícháno, rozhodnuto? Pokud máme světlo v duši... radost v očích nám sluší :-)
ST

j.m.:
Jak daleko může dojít lidská zhovadilost.Taky mne to málem porazilo.Těžce nemocná společnost,která má tragédii jako drogu.

krizekkk:
Temnota neustále bojuje o své místo na slunci... ST

zvířenka:
Život si smrt neochočí.
Smrtitvé ST.

jitka.svobodova:
něžné....ST

Špáďa:
Vše dobré pro lidi je hlavně v nich samých. Rovněž jako mnoho zlého.

hloubavá:
Krásné pozdněletní představy. :-)

Ardina:
Páne, jasně, stručně, výstižně - to je ještě málo, především chytře a krásně - ST a záložka

Špáďa:
Zavazuje oči, otevírá srdce, povznáší duše,...

zelená víla:
super zamyšlení... každý jsme jiný a každý sníme a každý sníme o něčem jiném... já to se sny mám takhle, samozřejmě sním, ale nevysnívám si..sním o tom, co si mohu splnit a co může být skutečné, co mohu následně žít... mám divnej pocit, když se bavím s lidma, co si vysnili kupu věcí, ale nejdou dát do reality... a ty lidé samozřejmě po tom touží...moje známá sní o jednom muži, dotáhla to daleko, všiml si ji, usmál se na ni, obejmul ji, milovali se, ona svítí jako sluníčko, má to však jednu chybu, on je ženatý a má tři děti...v pár chvílích, kdy jsou spolu, září jako slunce, nemá jediný problém a společně si vysnili dům, sportovní auto, dovolenou, milování na pláži, svatbu, ale nic z toho nemá pevnej základ, jsou to jen sny, co jí zaměstnávají hlavu... on od rodiny nikdy neodejde a za další mně přijde dost smutný zakládat si štěstí na někom jiném neštěstí... ona to ví, dál sní, miluje se a dál plánuje s mužem, co podvádí svou rodinu...proti gustu, ale někdy moc pochybuju, zda tyto chvilky stojí za to - ale respekt, já u ní budu i v tom opačném pólu, jako již tolikrát... nyní je pro ní život rájem následně bude svět zlej - ona je příkladem, ale slýchám tohle často... každej máme svůj život a máme ho prožít a užít si... vnímám to jako dar a tak se snažím mít ve svém světě lidi, co mám ráda, na které se mohu spolehnout, nemusím cestovat nikam, pro mě je hezky v našem domě... a z toho domu se dívat ještě kousek dál, účastnit se akcí a věcí, které pomohu těm, které neznám, ale potřebují to... každý to má jinak a respekt je dalším článkem našeho spolubytí... díky zamyslela jsem se také...život je dar a je jen a jen na nás, jak s ním naložíme a jak se v něm budeme cítit... :-)