~Odpustila~

..povídání o jedné lavičce,babičce a tak dále..jen si tak vymýšlím..

~~~~~~
Pod lípou lavička
sedá tam babička
na svého dědečka
jen vzpomíná...
Odešel před lety
babičce dal květy
bílé margarety
ty má ráda...

Děda našel jinou
lásku roztomilou
trochu namyšlenou
je zmatená...
Děda nosí růže
i když dobře ví že
moc to nepomůže
na stará kolena...

Mladá se rozloučí
s dědou to zakončí
on má pro pláč oči
to je rána...
Zas našel lavičku
a svoji babičku
dala mu hubičku
nebrečela...

Večer mu čaj vaří
ať se dobře daří
děda zase září
to je asi stáří
jeho bábi milá
.../odpustila/...
Měla či neměla?
Asi měla.

~~~~~~~
lavička
pšt,odešla...

Tipů: 12

» 16.08.16

» komentářů: 13

» čteno: 672(13)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: ~Barevné básnění~

Komentáře (13)

» 16.08.2016 - 16:19

krizekkk

Hřešit je lidské, odpouštět Boží. ST

» 16.08.2016 - 19:09

Lilith

Odpuštění je silná emoce uvolnění pro obě strany, ale odpouštět každý neumí ;-)
Krásné to dílko, Květko, tvé vymýšlení je jak ze života... :-)
ST*

» 16.08.2016 - 19:47

Ringo

Mně to ale prostě nedá,
vysvětlím, proč září děda,
netuší ten proutník, buran,
že má v čaji také uran.

Stará dáma v duchu pění,
kdepak ňáké odpuštění,
už ji dávno přešla láska,
pusa, pigi – všechno maska...

» 16.08.2016 - 20:13

zenge

krizekkk to napsal za mne;-) ST

» 16.08.2016 - 20:24

Květka Š.

zenge: krizekkk: ...je tak mládenci...
a já vám děkuji...

» 16.08.2016 - 20:25

Květka Š.

Lilith: ...děkuji má milá Lilitko...

» 16.08.2016 - 20:27

Květka Š.

Ringo: ...díky a kdyby to šlo máš ode mne velké ST...