Líbilo se

Ringo:
Náš kandidát senátorský,
napišme i senátoří,
v sklenku nosík pilně noří
(opálený – slunce horský).

Vnesl vzrůšo do recepce,
k tančení si vybral stůl,
brzy padá tenhle vůl,
Hlavní náraz patří lebce.

Křičí mna si levý spánek,
nadšení mu čiší z očí:
S politikou ihned končím,
chci být jako Šimon Pánek!

Kajuta:
Tara: Drak inkoustový... žije na severní, jižní a knižní straně... :-p Díky za návštěvu.

Ringo:
Jedu chytat perutýny,
hlavne k tomu beru tchýni,
jedovatí, agresivní,
malý úraz není divný...

Ringo:
Pri tom nasem la la li
vydá zima smutný vzdech:
Vyjete jak sakali,
mráz mi behá po zádech.

Tara:
Krásný vodní svět:-)))
ST

Kajuta:
Lilith: děkuji ti, milé Slunce, ještě že člověk má ty nohy jenom dvě. :)

Ludmila Plšková:
nadherně exotické

Levandule:
Dlouho, dlouho jsem modré stránky nečetla... a ani netušila o Tvém boji... až dnes jsem se to dozvěděla... Nestíhám svůj vlastní život... Dnes jsem se zastavila pro Tebe...a skrze slzy prohlížím staré fotky, listuji vzpomínkami, pomyslně s Tebou tancuji v Počátkách, vybavuji si rozhovory ze setkání na srazech, bowlingu, čtu Tvé verše se šiframi bolesti pod oblečky písmenek, čtu Tvá slova Pavlovi, z nichž sálá statečnost, vyrovnanost, přijetí... a v mém srdci se kolíbá Tvůj tichý hlas, moudrost, pokora... nějak si neumím představit, že bys někdy křičel a vztekal se... byl jsi, tak jak jsem Tě poznala já, tak nějak zvláštně lidsky klidný... až si říkám, jestli ten klid vyvěral opravdu z Tvé lidskosti, nebo spíš z doteků Tvých neviditelných křídel... Byl jsi s námi rád, rád sis užíval ten lidský úsměv na rtech a rozevláté motýlky v duši, protože tuhle dimenzi jí umí dát jen člověk, jen lidské emoce. Díky za Tvou vnitřní vyrovnanost, budu z ní čerpat do konce svých dní...

Ringo:
Funění pochází z hubičky dogy,
lyžař se zateplil mnohými grogy,
nyní už nemrzne, je ale grogy...

Ringo:
Sněhuláci a štěňata mají tedy jednu důležitou věc společnou – zůstávají po nich loužičky...

Kapka:
ST.
Znám jen z fotek a básní, tuším...
Vzpomínám, chybí jejich slova,
byli to muži krásní duší.
"Tam" možná potkáme se znova(?)

Offline.Uzivatel:
Na dvouhodinová skypová volání s Bíšou vzpomínám dodnes... Krásná báseň, ST

Rezina:
Není nad dobré vzpomínky!
ST

Rezina:
Je to tak,
i ten sněhulák zimou unavený,
ať je mu to či není milo,
jednou odporoučí se až k zemi
Už aby tu jaro bylo!

Špáďa:
Znal jsem vás, chlapi, oba tři…
Tak je tam, Pane, opatři!
Znal jsem vás z Modra i blízka…
Kéž po vás dál se mi stýská!
Ze Země pár let na nebesa
chci ještě čmárat nebo tesat
všeljaké zkazky, veselosti…
než si mne zavolá věčna se zhostit.
Pak spolu proberem, věřte mi,
jak bylo krásně na Zemi!

Ringo:
Jako kdyby to Tara psala i za mě...

Tara:
Ringo hned v lese tuší kňoura
a přitom je to srdce vzpoura:-)
ST

Ringo:
S modřinou přišla večer z ranče,
zakopla smolně o saranče,
že se teď směje dívka snědá,
tak to se teda tvrdit nedá...

Tara:
Nikoho z nich jsem neznala -osobně- ale básnička je moc hezká
ST

Ringo:
Do kůry stromu krabatý
šeptají slůvka „já a ty“,
ptáčkové zpívaj, lesík voní
dojatá sosna smůlu roní.

Kňour není oděn v sametu
mumlá si „s váma zametu...“ ;-)