Líbilo se

Besinka:
Dota Slunská:
Díky za zastavení. Je to těžké téma. Já se spíše potřebovala vypsat. Klidný večer.

Dota Slunská:
Ďábel i bůh jsou jen dvě strany jedné mince, již svíráme v dlani.

René Vulkán:
jsi nekonečný vodopád nápadů a hříček
rosa spadlá do kytiček

Sefer:
Velmi, velmi milé. Můžeme se od nich učit...

Besinka:
Alexandr Rakita:
Děkuji za napsání. Je to spíše takový výkřik. Zoufalství.

Alexandr Rakita:
Temný!

Besinka:
j.m.:
Proto jsem tady, že mi nikdo neublíží. Já musela se vypsat. Objímám. Jíťa

j.m.:
Jíťo,tady ti nikdo neublíží,ale procházka na čerstvém vzduchu taky ne.Popřemýšlej o tom.

Besinka:
Lilith:
Já se cítila jako v básni. Tak jsem přišla do modrého nebe. Děkuji za napsání. Moc děkuji.

Lilith:
Slunce zas vysvitne, i to v duši... život je jedna velká houpačka ;-)

Květka Š.:
~~~~~~~~
Potkala se kočka s kočkou
tlapky si hned podaly
pak se dají do mňoukání
dlouho se tím bavily...
jedna černá jako vrána
druhá bílá jako sníh
všechny myši se radují
ty dvě kočky slyší smích...

Besinka:
Sefer:
Děkuji za přání při velkém splínu.

Sefer:
Besinko, doufám, že jde alespoň trochu o nadsázku. Hezký večer.

Květka Š.:
...abeceda není věda,každý se ji
naučí rychle a rád
a s každým písmenem budeš
jistě brzy kamarád...

Sefer:
Vnímám ji jako radoSTnou a skutečně povzbuzující.

René Vulkán:
ano, tohle podepíšu, mám radost ze tvé cesty, povzbuzuje i mě

Květka Š.:
Jsme kočky lidem pro radost
někdy nás však mají dost
potom se k nim přitulíme
pomazlíme,olízneme
a pak spíme,spíme,spíme
a jemně si zavrníme
o ničem špatném nevíme....

Špáďa:
Čepitá! (Dá ti? — Peč! )

Druhý a čtvrtý verš — skvosty!
A unikát? — Tos ty!

René Vulkán:
rád bych bojoval
jako ti u Sudoměře
abych moh být
Bohem kladně měřen
však nesnáším drahně
brouzdání v bahně

Květka Š.:
~~~~~~~~~~
Pastelka je kousek dřeva
s tuhou barevnou
namaluješ slunce třeba
pod ním trávu zelenou,
jinou zase krajíc chleba
s marmeládou červenou
tou pastelkou z kousku dřeva
co má tuhu barevnou....