Líbilo se

hašlerka:
Být anděl tak každému z vás
láskou pozlatím hlas
a náš modrý sbor
jak andělský chór
k nebi vyšle své haleluja

Ať láska vám neschází
v duši mír ať vás provází
a v nesnázích ať není nikdo sám

V očích jiskry rozžínám
ohňostroj smíchu vám posílám
aby ten nový rok za to stál

To je mé skromné přání vám

všem modráskům skvělý nový rok 2012
přeje bonbon :o)

čubík:
Smutně píšu
nemám múzu
snad přežiju
tuhle hrůzu
přijde zase
doufám skrytě
dřív než skonám
na úbytě.

Ringo:
To je urcite lepsí nez dvojitý Nelson. :-)

Mario de Janeiro:
Kreslil bych příběh milostný
maloval něhu
však počasí je žalostný
není tu sněhu...

nejsembásník:
pohádkové pohlazení,
dotek anděla vždycky život změní...

Liška76:
spolu přeci vedle sebe, pocit prázdna v dlaních zebe:(.

čubík:
...a někteří se takhle spotřebitelsky chovají i k lidem...

Bambulka:
blue: He, he, Ty jsi ale ... filuta :-) /nezapomeň na copyright, šábneme se :-)))/ Když už zrozena byla ta slova v bolesti a smutku, tak ať to aspoň kačky hodí :-))).

Bambulka:
Maryje...: ...mráz sice kopřivu nespálí ... ale duši na kost vyprahne ...

Siorak:
Krabičko, krab je s tebou ... bonbóny koupíme na Valše, slibuji.

Bambulka:
Paulmatthiole: ... a já zase rozumím, co mi tím chceš asi říct ...;-)
Padáme proto, abychom mohli znovu vstát. Ne všichni, kdo Tě srazí k zemi, jsou Tví nepřátelé, a ne každý, kdo Ti podá ruku, je Tvůj přítel .../to jen takový kousek z bajky .../

Siorak:
Milé, tak to ti přejí kromě k Novému Roku ještě i k narozkám ... :-) No já to mám dost podobně.

gabkin:
jen žebírka ohryzat,
se sosíkem ....při ránu,
dám si ke tvé básni,
raději než trs banánů.

Queer:
… nedýchám, čekám tiše
co víš ještě z koňské říše?
co dál budeš vyprávět ?
co pověděl ti tvůj praděd?

zelená víla:
tak jsem chtěla napsat něco duchaplného, ovšem se usmívám enigmanovu komentu z homolků a ještě víc tvé reakci... tedy normálně jsi mě sestřelila :-)

Liška76:
enigman: Záleží na tom se kterou spíš..asi?

enigman:
do náruče...

Elisha:
Já jsem nějak nemohla identifikovat pocity, které mám z Tvých básní.Je to lehkost(něco jako reklama na bílý čaj hrnky jak medůzy plují prostorem ) a potom retro - to jsou mé pocity, nikomu je nevnucuju, ale mě jsou příjemné.

Mario de Janeiro:
hned po ránu
na Dianu vlezu
vyčnívá z bezu
se svými rozmary
tyčí se nad Vary
a pohled do krajiny
je jiný
než kdybych líný
tam dole u řeky
zcepeněl na věky...

střelkyně1:
nenávidím tě...pro lehkost kouzlení se slovíčky a skládání z těchto snové příběhy...
PS:závistiváááááá...:-))))))))))))