Líbilo se

básněnka:
krouží si volně po nebi
pak bydlí na komíně
vůbec se jim nedivím
dívaj se na nás jako ...v kině... :-) ST

pan.jara:
Když budeš hodně chtít tak se to splní:-)

Mbonita:
popravdě jsi prostě boží:-) Pavle a to tím, že se vidíš objektivně krásnej:-)

Jackie Decker:
Jo tak tohle je mazec básnička :D

jc senior:
schody, schody
strmé schody
kráčím sám
či Bůh mě vodí
ať sám či nesám
kráčím snad
s cílem dojít
nepadat
*

jc senior:
...jen dále hraj tu lásky píseň
kde květy hřejí, voní luh
hrej vždy, když příjde tíseň
slyší ona, slyší Bůh
**

vavaoko:
Plakáty mistra Muchy nemohou nikoho nechat lhostejným. Ani mě, ač jsem výstavu neviděl. Díla však vesměs znám. Mucha miloval krásu. Epopej nechápu. Mám pocit, že to není on. A nelíbí se mi. Ale nejspíše tomu jen nerozumím. Tobě ST za to vyznání.

Mourek:
Je to možná jen úhlem pohledu - zajímavě by dopadlo kladivo dát před zrcadlo. Významně ptát se, kdo že v kraji zdejším je ze všech lidí nejkrásnějším.

René Vulkán:
poslední list se třese na platanu, neboť on dobře ví ...

líbí se mně to zastřené spojení strachu (chvění) - po tmě -se statečnosti

Kajuta:
Ne každý den je posvícení, každý den maják nesvítí.. pravda vyšplouchaná z pěny. Kde světlo vzácné zachytit?

básněnka:
Taky bych se na tebe vykašlala, bombarďáky co sbíraj skalpy nemusím ...ST

northcaroline:
Nemám slov, Karle. Tvá láska, tvá žena, má spolužačka, kamarádka...Na dálku, cítím s Tebou, myslim na tebe...jak prázdná musí být Tvoje rozkvetlá zahrada... a vzpomínám. Uprimnou soustrast.

René Vulkán:
Lostgen.:
ten schizofrenik, který je obklopen svoji chorobou jak stěnami se těší na na svítání - v noci to mají těžký. Má strach, že se rána snad nedočká - do svítání málo sil

Strašně čeká na nové ráno (úlevu) aby mohl ze zajetí vyjít do prostoru a v té úlevě reálně spočítat ztráty (chudobky) a nálezy -naději (devětsil)
ale tak úplně chorobě neuniknul - slyší trávu šeptat :-)

churry:
zpívej...to pomáhá a ...špit:slyší to i "tam, na druhém břehu"...

Lota:
.
to už je zákon světa a naše předurčení
nic nesmí v lidském štěstí věčně vytrvat

vyrůstá vzpomínka jako květ na výsluní
květ, který provoní život svou vůní

TetaKazi:
Život je někdy hodně těžký. Myslím na tebe..

labuť:
S jarem ožívám
s létem se raduji
podzim mi maluje
a zima zas studí

:-)

Lota:
.
sevře se srdce při tomhle čtení
jizva po ráně se nezahojí
a není tu co mohlo být
však mnohý by mohl závidět
ten až hmatatelný cit

vavaoko:
Infarkt to nebyl. Tak to je ok. Furt se jde. ST

churry:
...Poznals mě , tak jak vypadám, jen v tričku dcera Evinina...tvé ruce zažehnaly strach...
Když ne v jablku, kde je vina?...
Poznání vzájemně nadosah?...