Jan Bartek

Tara: Není to špatné, Honzo.

Tara: Honzo, nepodceňuj se... poeticky koukáš na svět a zcela jistě sem patří také tvoje tvorba. Měj se fajn a ať ti to píše!

Jan Bartek: Tara: Ano, rozumím a i souhlasím s tebou, ale ono je to se mnou složité. Já potřebuji, aby to, co káže rozum, také komunikovalo s citem. Ale moc si vážím podané ruky, i když se tady s nikým nemohu poměřovat. Vy tady opravdu umíte a jsem rád, že mě tu trpíte. S pokorou si vážím vašich připomínek na mou tvorbu, kterou díky vám mohu připodobnit jabloni, která se z jara prostříhává, aby dosáhla kvalitnějších plodů. Děkuji

Tara: Já děkuju za to, že se zajímáš o názory ostatních:-)
Když vlastně v dalším verši pokračuješ v jedné větě, velké písmeno mi tam nesedne, je to, jako bys napsal:

I na té naší správné cestě Odpočinout nebojme se.
Logické to není, ale autorem jsi samozřejmě ty. A klidně mi tykej.

Jan Bartek: Tara: Děkuji za názor a vaši tolerantnost. S velkými a malými písmeny na začátku věty zatím bojuji. Vážím si Vaší pozornosti. Jan

Tara: Tohle má dobrou atmosféru, kdybys např. velká písmena změnil na malá a ubral čárku, mohlo by to vypadat ještě lépe:

Chodidla jsou ponořená
v chladné řece

I na té naší správné cestě
odpočinout nebojme se

ttragelaf: teda ten to dostal

Jan Bartek: René Vulkán: Děkuji, nevnímám to jako laický názor, spíše naopak. Vaše vítky jsou výstižné a sám s nimi souhlasím. Často nad tím přemýšlím a zpětně se k tomu vracím, jde o to, že teď nějak i žiju tak škobrtavě :-) s pozdravem Jan

René Vulkán: rýmování trošku škobrtá (laický názor), báseň má co říct

Jan Bartek: ttragelaf: :-)

ttragelaf: to je z pražské ubytovny, že ?
nebo z pod mostu
to známe
myši
rejsci
potkani
štěnice
blechy
svrab
larvy
škvoři

a další
tvoři

ttragelaf: mít v rukách slovo

to se málo ví

Jan Bartek: ttragelaf: :-)

ttragelaf: Co byla pro Sartera Nevoslnost,
byla pro Bubera Nespavost.

Nezvaní existenciální hosté,
kteří přicházejí
aniž by boleli,
aniž by byli cílem,
pozastavením.

Jakoby svět říkal:

Co si myslíš, člověče ?
Že si můžeš vybírat život jako věci v krámě ?

Život jsem já - jsem tu. Nespi a škytej.
Tak dlouho, jak mně se zlíbí.

ttragelaf: četl jsem několik listů zpátky
líbí se mi zejména "Mlha"
ale i jiné texty

je to "Tvá poetoterapie"

a to je dobře, pokud se to tak jmenuje

občas vezmu do lodního kufru
pilu, kladivo, hoblík, hřebíky,
šroubovák, dřevo a vezu
k Sáše a tam si zkoušíme uříznout špalek,
zatlouct hřebík, něco zašroubovat
..... neříkám tomu terapie

terapie to není - prostě jen zkoušíme
rukama něco dělat -a pokud by z toho něco
vyšlo, pak je to už práce ...

pokud složíme rým - složíme rým .. to je vše

mysím, že jsi něco složil - to není terapie

Ty jsi něco napsal, něco to říká. To není terapie.
To je práce.

Ale to říkám já, takže tomu nevěř.

Dota Slunská: Je to pocestný, není to pocestný? Tváří se to jako verš...jsem trochu v rozpacích.

Jan Bartek: Tara: Děkuji :-)

Tara: Nedostává - chybí čárka:-)
Tak vstávat a na střep pod žebry se vybodnout:-)!

Jan Bartek: Tara:Děkuji :-)

Milena S.: Život... Já mám jediný návod. : Žít jej.