Jan Bartek

drsnosrstej kokršpaněl: nikdy nenapíšeš všechno... pořád bude co objevovat, zpracovávat a sdělovat... ale někdy to zpracovávání potřebuje čas, takže se člověk cítí prázdně... leckdo to zná... ale v tom období právě vznikají ty myšlenky, které přijdou (jakoby samy) později

Jan Bartek: drsnosrstej kokršpaněl: Ano, přesně tak :-)

Jan Bartek: drsnosrstej kokršpaněl: :-) :-)

Jan Bartek: Hazentla: Děkuji

drsnosrstej kokršpaněl: rapovat se dá asi všecko, no... i když je tam jediný rým: plíce - více... tak si to představuju já... parta černochů v teplákovkách a se zlatým řetězem... vždycky půlverš oddrmolí (takže je jedno, jak je dlouhý) a na konci vždycky explicitně zvolají poslední dvě slova - tím to získá rytmus... a ono v tom rapu se to často taky nerýmuje... a obsahově to do téhle kategorie vyjadřování taky zapadá... tož, proč ne

Hazentla: Jan Bartek:
Ano.

Jan Bartek: Hazentla: Dobrý den, nerozumím Vašemu komentáři. Jakože tyto pocity ve Vás vzbuzují mé texty?

drsnosrstej kokršpaněl: Jan Bartek: jakože na tomhle světě? až tak? jo, tímhle pohledem to smysl dává - je hodně specifický, nenapadl mne - ono je tam i to slovo "dožít", které se dá chápat tak i tak...

takže takový černý humor naruby, to se mi líbí

Hazentla: Takhle nějak si představuju. že pracuje spousta textařů současné pop-music - prostě si k tomu sednu, hodím na papír to první, co mne napadne, a budu to vydávat za umělecké pnutí.
Pak mi to nazpívá nějaký vysoký blonďák, kterého stejně nikdo neposlouchá, protože chlapy to nezajímá, a holky jsou na větvi z toho, jak vypadá, a hele, hit je na světě.
Tož, tady tak trochu chybí už jen ten krásnej zpěvák.

René Vulkán: není mi to úplně jasné

Jan Bartek: drsnosrstej kokršpaněl: Tak vtip je možná v tom, že ty co mě dobře znají, tak vědí, že jsem dělal co proto, abych tu už neotravoval. Tak jen že jsem přehodnotil a prozřel :-) :-)

drsnosrstej kokršpaněl: technicky všechno ok, ale nepochopil jsem možná úplně pointu myšlenky... možná je to možná vtip ve stylu Cimrmanova: "autor tak vyjadřuje myšlenku, kterou v zápětí sám naprosto vyvrací - a nemyslete si, to byla tenkrát ještě novinka - v sále se ozývaly výkřiky někteřých filozofů: 'Jak se s tím máme vyrovnat?' nebo 'Do hajzlu, co s tím?'"
:))

Jan Bartek: drsnosrstej kokršpaněl: Dobrý den, vím co se snažíte naznačit a děkuji za názor. Pokouším se o to, ale tohle je zrovna moje velká slabina.

drsnosrstej kokršpaněl: Va-nul ví-tr od ve-če-ra k rá-nu (11)
Ne-poh-nul se zvo-ny chrá-mu (8)
Roz-há-zel lis-tí, u-če-sal trá-vu (10)

Při-ne-sl vz-po-mín-ku, v ní zprá-vu (11)
Že ja-ko dí-tě jsem mi-lo-val (9)
Když ze str-nišť zve-dal slá-mu (8)

obsahem/nápadem ok, pocito-přenosově taky, ale úplně disharmonická - možná, že nějakým přednesem s pomlkami / zpěvem s nějakým důrazem na různou délku slabiky/tónu by se to ztratilo, ale takhle na sucho to moc neklape

René Vulkán: Jeníku, je to dobré a srozumitelné, ale ještě něco by to chtělo

ttragelaf: už není naděje
ale jsi naživu !!

sakra

musí být něco


co zemře s tebou
poslední

všichni to nemají

Jan Bartek: ttragelaf: :-)

ttragelaf: zní to jako humanitní projekt
něco jako listina
a tak

.......

tak jo

uvidíme

vavaoko: Vydržet!!!

Jan Bartek: ttragelaf: Nemazat! Děkuji :-)