Levandule

G.P.: Bastet: Synagogy? Vidíš, to mě nenapadlo. Asi proto, že Židé nám nevnucují svůj způsob života, nepohoršují je kříže na našich chrámech, nestěžují si, že máme k obědu vepřové a doma pejska... Pokud vím, Židé respektují naše zákony a svoje náboženství nikomu nepředhazují a jako jediné dobré. Židé (až na kriminální výjimky) nepodřezávají jinověrce a neznásilňují ženy jakéhokoli vyznání. Stejně bychom mohli polemizovat o hinduistech, budhistech, možná pravoslavných...? Ovšem pravda je, že Islám ve své podstatě je militantní náboženství, které není tolerantní k ostatním vírám, nedejbože bezvěrcům, jako jsem já. Chce si to přečíst pár článků (internet je jich plný) a udělat si střízlivý obrázek. Nemyslím si, že bych podléhal hysterii, jen se obávám o naší kulturu, která může tímto exodem značně utrpět, pakliže od začátku nestanovíme jasná pravidla. A to se bohužel nestalo. Uprchlíci mají v různých zemích různá privilegia a hrnou se za "lepším" životem. Ten lepší život spočívá v tom, že štědrá sociální a humanitární podpora v nich vzbuzuje dojem, že my Evropané máme všechno zadarmo a hlavně všeho dost. To ví ovšem každý z nás, kdo chodí normálně do práce, že to není pravda, že? A aby to nebylo jen o mých názorech, vřele doporučuji například projev profesora Piťhy na Mene Tekel ve svatovítské katedrále:
https://www.facebook.com/pavel.hlavas

Psavec: Jasné ST.

Kapka: Než rozlišíme pravdu,
víru a lež... jestli vůbec.
Odkaz daný Romanou Šamankaou LadyLobou
doporučuji přečíst, i když je dlouhý.

Paulmatthiole: O politickou arénu rozhodně nejde – toto téma je samo o sobě na dlouhé povídání, z něhož si každý vezme něco. Za sebe bych k tomu jen ve stručnosti poznamenal pár věcí, které mi aktuálně leží v hlavě:

1) Pokud jdu někam, kde hodlám v klidu žít (ať už je můj důvod jakýkoliv), jsem tím pádem nezvratně odhodlán (a dle mého názoru i povinen) respektovat tamní zvyky a v rámci svých možností a schopností se jim přizpůsobit. Rozhodně nebudu v pozici, kdy bych vyvolával pozornost poněkud diskutabilním prosazováním svých práv.

2) S bodem 1 souvisí kupříkladu i to, že bych měl mít v pořádku doklady – toto je věc, kterou bude třeba předložit, klepu – li někomu na příslovečné dveře se žádostí o azyl. Je to přinejmenším zdvořilé a oběma stranám to ušetří poměrně dost času a nepříjemností.

3) Používat k dosažení jakýchkoliv cílů děti je, podle mého názoru, nedobrá cesta.

4) Pokud mám v úmyslu někde žít, jsem povinen vládnout tamním úředním jazykem, a to slovem i písmem.

5) Nabídne – li mi někdo azyl, lékařskou péči, a tak dále, budu vděčný za cokoliv, neboť nejsem v pozici, kdy bych si mohl vybírat (tj. jsem skutečně v nouzi) a vypisovat jakési výběrové řízení ve stylu „kdo mi dá více, protože já jsem sem přišel, vy mě musíte přijmout a já mám právo“.

6) Zarážejí mě lhůty, které musí podstupovat naši občané (a nejen dospělí, ale i děti) v oblasti například lékařských zákroků, zatímco ti, kteří zde nepracují, neplatí si pojištění, a tak dále, mají jakási privilegia, a na naše děti se pořádají sbírkové akce (vrcholem tohoto jsou potom známá „víčka“).

vavaoko: Já si myslím, že máme zákon. Jestli dobrý, nebo špatný, nebudu komentovat. Pokud podle toho zákona je někdo potřebný, pomozme mu. Ale pokud není, žeňme jej pryč. Zákon je zákon. Anarchie je anarchie.
Asi tak.

Bastet: detektor:
Nemám v úmyslu brát komukoliv právo na strach, dokonce ani na nenávist. Jen pořád přemýšlím o té pomyslné hranici v člověku, na jejíž jedné straně je ruka podávající chleba a na druhé táž ruka vrhající kámen (nebo PET láhev s vodou a slzák, abychom byli aktuální). Otázka čistě filosofická, která ovšem v současných dnech prochází zkouškou ohněm. Přemýšlím, kdy by měl nastat ten okamžik, kdy řekneme: Sorry, měli jsme snahu pomoct, ale vocaď pocaď. Doufám, že zodpovědní dokážou tuhle otázku zodpovědět správně a včas.
Sailorr má pravdu: Dějiny nezastavíš, ale každý se může chovat tak, aby se nemusel stydět sám před sebou...
Necítím potřebu tady vzbuzovat vášně. Beru to tak, že Levandule prezentovala svůj názor. Já jsem napsala jsem svůj k textu, k anotaci i k prvnímu komentáři, a tím to tady pro mě hasne. Je to literární server, nikoliv politická aréna. Aspoň si teda myslím...

Amelie M.: sama jsem měla možnost vidět "uprchlíky" na vlastní oči, v létě na kosu.. no já nevím, pocit mám rozpačitý.. samí mladí kluci, žádné levné oblečení, docela slušná technika.. nijak ve mně nevzbuzovali dojem, že jsou vyděšení z toho, že někde nechali své rodiny, ohrožené na životě..

tímto ale netvrdím, že neexistují lidé, kteří pomoc potřebují.. k takovým je hloupé a zbabělé, obracet se zády.. ale.. asi bychom se měli snažit trošku rozlišovat.. abychom si falešnou solidaritou nepodřízli pod sebou větev..

libour: Bastet: bohužel vypadá to tak že ti co potřebují pomoct nejvíce zůstali doma a to co se sem valí s drahými telefony a ve značkových hadrech co kopou do jídla a vody a staví své děti jako štíty ti potřebují pomoct ?.... v čem ?

sailorr: Přátelé, neperte se. Každý tomu rozumí nejlépe.....Chra
ňte své duše před nenávistí a strachem. Největší nepřítel je v nás a až sem ty hordy nalezou, bude jim jedno, kdo je kdo. Dějiny nezastavíte, ale každý se může chovat tak, aby se nemusel stydět sám před sebou.
Strach z neexistence je třaskavý poetický materiál, jak říkával Maxim Kravčuk, dokud ještě existovala jeho vlast.

detektor: Bastet: Nejdříve jsem chtěl dát jen ST a jít od toho, vím, že to v lidech vzbuzuje vášně, ale mě to nedá..:-)

Kdyby to opravdu bylo, jak píšeš a chodily sem zubožené matky s dětmi, kterým válka vzala vše,asi bych i já podléhal líbivému pocitu soucitu a sociálnímu cítění. Sem však se hrnou hordy mladých a zdravých chlapů, kteří by měli doma bojovat za to, aby se jim žilo lépe. Na ruských servrech jsou tisíce fotografií běženců tady a před tím jak s černým páskem okolo hlavy řežou hlavy zajatcům....Na rakouských, italských i maďarských nestátních servrech jsou stovky případů znásilněných dívek a žen o čemž se nikdo nedozví . Podle některých odborníků je v pohybu až 12 000 000 lidí...Ať se to někomu z nás líbí, nebo nelíbí..Pokud tito lidé, jiné víry, historie a základních návyků vtrhnou do Evropy, je konec všemu, z čeho jsme vzešli a je konec všeho, na čem bychom si chtěli zakládat.
Tak prosím neber lidem, kteří chtějí, právo na strach...:-)

Kajuta: Tak...
ST

Bastet: A co synagogy, G.P.? Ty jsou košer? Nebylo by lepší (pro jistotu) je radši zbořit, jak už v tom my české holubičí povahy máme staletou praxi?

Na tvé básni, milá Levandule, je rozumná jediná věta: Hranice...kde začínají a kde končí?
Ano, kde jsou ty hranice v nás, u kterých končí solidarita (jedna ze zásadních věcí, která odlišuje lidi od zvířat) a u kterých začíná nutnost chránit svou rodinu, své území, svou civilizaci ( o náboženství nemluvím, protože to je téma na celý traktát).
Pokud by se báseň snažila odpovědět na tuhle důležitou otázku, byla bych spokojená, byť by třeba výsledek neodpovídal mým vlastním názorům.
A dodám jedno: pokud by tvé kamarádky, které teď nemají to či ono, musely popadnout své děti, opustit domov a s batohem toho nejnutnějšího prchat před bombami, střelbou a násilím, dost možná by se jejich hodnotový žebříček podstatně změnil. Jenomže to si lidi žijící celá desetiletí v klidu a míru a v dostatku zkrátka nějak nedokážou uvědomit.

Romana Šamanka LadyLoba: zrovna vy dva?
strach strach strach a tma?
a kde je láska, soucit a světlo?

http://niejemijedno.sk/encyklopedia-problemu-imigracie/

Lilith: Tak...
ST

G.P.: Trošku se mi příčí,
a to nejsem ješita,
že by za mým domem
státi měla mešita.
Možná, že to mnohým
připadá jak kabaret,
ale na mou duši,
nechci v Čechách minaret,
nechci býti, vážně,
multi světu blíže,
i když nevěřící,
rád mám v Čechách kříže...!

blue: když pomineš tu jakousi blbou náladu...
zjistíš že češi.. jsou ohromně inovativní a milí lidé
někdy :)

a slunce je všude stejné..
prý
a snad

blue: výborné, hodně sil :)

zenge: řeknu to na rovinu:
Já ještě stále nejsem vyrovnaný;-)
ST

G.P.: Jak dlouho jsme na to čekali...a ještě není všem dnům konec...

Kapka: V tvém srdci dětmi zůstanou a přeješ jim šťastný let...