Levandule

Bastet: Pravda pravdoucí...ST

G.P.: ...ale to ráno... ;-)

detektor: ST i když stříbra nemaje....:-)

řeka: věk nehrá žádnou roli
ST.

krizekkk: Taky jsem šedivej. :-)

jc senior: Najít rovnováhu, když jedna miska je prázdná...
nesnadné, ale nutné!!
**

vavaoko: ST

Lilith: I ve zralejším těle mladý duch a mladý cit, věk není důležitý a srdíčko to ví a vycítí, láska, štěstí a smích... koření života ;-)
ST*

Amelie M.: nejsem 50+, ale myslím, že tomu umím porozumět.. :)

jc senior: ...ve vlasech stříbro,
zlato v srdci...
**

la loba: Já bych taky byla ráda kdyby se hodnotily básně po literární stránce a ne názory
Nesouhlasím s přílivem uprchlíků ač mezi nimi jsou hodní i špatní
A nebudu se hněvat když mi v cizině nikdo nepomůže ale budu se moc hněvat když mi nepomůže nikdo tady kde jsem ve vlasti a pracuji tu platím daně zdravotní
Bude mě pořádně vadit že se pomáhá cizím kteří sem přinášejí nejistotu
Ale pokud osobně poznám někoho v nouzi (Syřana Afgance)kohokoliv pak samozřejmě soucit mám a pokud lze tak pomůžu nicméně každá zem by si svůj problém měla vyřešit
Nežije me si tu zle jen si ne vážíme toho co máme a naši politici zapomněli že tu jsou pro lidi a ne aby se lidem nechali vydržovat
Cestovala jsem a všude jsou lidé dobří a zlí a také hloupí
My Češi jsme dost nesnášenliví a rasisticky až xenofobně založení zároveń neustále leze me někomu silnějšími a bohatší mu do prdele Takže pokud tu bude islám nebojím se temnoty my prostě jen nasadí me burky a tajně někde budem brblat dokud tu zas nebude něco jiného a z toho je mi smutno...,

jc senior: Po přečtení výše uvedených komentářů a úvah připomenu něco z ne tak dávné historie. V době německé okupace Československa (Čechy a Morava) u nás sice ze začátku nepadaly bomby a neprobíhala frontová linie. Ale přesto lidé odcházeli. Odcházeli především mladí muži ne proto, aby se měli někde lépe, ale aby vstoupily do spojeneckých armád a bojovali za osvobození vlasti.
Ti mladí muži ze Syrie a odjinud asi nechtějí, aby v jejich zemi byl klid, asi nechtějí za pomoci Evropy a USA bojovat proti těm, kteří jejich zemi ničí. Chtějí zřejmě jen využívat "pohostinnost" evropských států a mít se dobře.

Levandule: Petra Šrytrová:
Petro, pro mě je báseň má nejvnitřnější pravdivost, můj život, moje duše, moje psyché, moje zkušenosti... Nejsem herec, a nepoužívám slova pro ztvárnění nějaké role. Nestydím se za svá slova, leč jsou z ryzího soukromí... Nepotřebuji básně zveřejňovat, abych je pak pro něčí názor mazala, a zase zde dala jiné básně, aby o mě vyjádřily jiný dojem, než ty předchozí. Za svými básněmi a názory a láskou si stojím, stejně jako před léty, tak i nyní. Nepotřebuji svůj život neutralizovat do "nějakých básniček". Mé básně jsou můj život, můj život jsou často mé básně. Ale nejen ony. Mám ráda svůj obyčejný život, své obyčejné starosti a radosti, a chtěla bych se dočkat svých vnoučat bez války a násilí. Snad nechci moc... A to, že se u mé básně zastavili další modráskové, kteří mají různorodé názory, není hřích, není válka... ale možná jen ochrana před ní. Diskuse lidstvo obohacuje a vzdělává. Hry na sluníčku a stavění pískových báboviček prodlouží dětství, nikoliv dospělost.

jc senior: Ty lidi tam na východě napadli snad Číňané, Severokorejci nebo nějací mimozemšťané? Jistě ne, perou se mezi sebou. Je jistě jednodušší odejít někam, kde se o ně někdo postará, než si udělat doma pořádek. A k tomu by jim měla Evropa a USA pomáhat.
Báseň výstižnou formou vyjadřuje i můj názor.
*

Láska: Předpokládám,že řada z vás se tu zná i osobně.Nedá mi to nereagovat.Prosím, hodnoťme zde básně a nehašteřme se jako naši politici.Už tak je zde situace napjatá.Děkuji

Paulmatthiole: Nedá mi, abych se k tomu ještě jednou nevrátil – a jakkoliv se vyhýbám tomu, abych na internetu prezentoval své soukromí, řeknu ještě pár slov… no, několikero párů slov :-)

Moje příbuzná se provdala do Izraele, přestoupila na tamní víru. Tady pracovala na letišti, tam nemůže, jelikož neabsolvovala povinnou vojenskou službu. Zvládá tamní řeč slovem i písmem. Má tři děti – přesto k nim ještě donedávna chodily kontroly, jestli jejich manželství není takzvaně „na oko“. Něco v tom stylu u nás prostě nefunguje – a domnívám se, že to není ku prospěchu věci. Pokud tam přiletí od nás na návštěvu příbuzní, jsou vítáni a odlišnosti v chování, stravě a podobně jsou respektovány. Ji zase nikdo neomezuje, pokud se rozhodne zaletět na návštěvu do Čech. Nikdo nemá problém.

Můj mistr karate byl buddhista – a když jsem byl v Řecku, u výročí jeho smrti jsem zapaloval svíčku v pravostavném kostele… já, ateista. Ptali se mě tam tehdy, za koho ta svíčka je – když jsem to řekl, dostalo se mi odpovědi, která mi dodnes zní v hlavě: „kéž by bylo víc takových žáků, kteří si vzpomenou na své učitele“. Nikdo neměl problém.

Jeden z mých velmi dobrých známých je Syřan, žije v Čechách dlouhou dobu, oženil se s mojí spolužačkou ze střední školy, má skoro dospělého syna; vlastní restauraci a lékařskou praxi a dokonce kandidoval při volbách do městského zastupitelstva. Všichni ze sportovního oddílu jeho kandidaturu podpořili, nikdo nemá problém.

Kluci z východního bloku, s nimiž jsem dělal na stavbě, dřou jako koně. Nikdo si nikde nestěžuje – vyřídili si potřebná povolení, domluví se a nikdo nemá problém.

Jedno je ale společné – všichni dělají „od vidím do nevidím“, nikdo nikde nebere žádné dávky, žádnou humanitární pomoc nevyžaduje a to, co mají, si vydělali vlastníma rukama nebo hlavou.

Přesto všechno se řadím k těm, kteří nesouhlasí s hromadným přílivem migrantů – pár důvodů jsem uvedl v předchozím komentáři. Nepovažuji se v žádném případě za rasistu, nacistu, fašistu, extremistu, psychopata, paranoika a podobně. Něco jiného je migrace, řekněme, jedinců a něco diametrálně odlišného je migrace ležící řádově v naprosto jiných hodnotách. Jsou kroky, které jsou vratné, jsou kroky, které jsou vratné jen s obtížemi a jsou kroky, které jsou nevratné – a takové je třeba vážit skutečně na lékárnických vážkách. Ptám se, co přesně ti lidé očekávají kupříkladu ohledně ubytování? Jakým způsobem mohou doložit svoji totožnost, vzdělání a zdravotní stav (viz nedávné debaty o povinném očkování, kdy mít vlastní dítě neočkované je spojeno s jistým, řekněme, nepohodlím)? Kde a zač budou v „nové vlasti“ žít? V jakém oboru budou pracovat? Jakým způsobem a jak rychle se domluví zdejším jazykem? Jak bude vypadat docházka jejich dětí do zdejších škol (naše školství podle mých zkušeností je na něco takového absolutně nepřipravené)? Ano, ptám se logicky i na zajištění bezpečnosti. A tak dále, a tak dále…

katpok: Milá Věrko a vy všichni v komentech, nemám problém s uprchlíky z válkou postižených oblastí, nicméně očekávám, že když člověk utíká před válkou, je v něm pokora a vděčnost. Bydlím na Zastávce, kde je uprchlický tábor a tak mám některé informace a dojmy z první ruky. Jestliže si někdo bude stěžovat, že oblečení a věci, které dostal, nejsou nové a značkové, jestli si bude stěžovat na jídlo, které je kvalitní, ale zkrátka české (i když se kuchaři snažili přiblížit arabské kuchyni a záměrně vynechali vepřové maso), když někdo místo vděku zdemoluje vybavení a vysere se do umyvadla, pak to není člověk hodný mého soucitu a jsem pro to, aby odsud vypadl a pěkně rychle.... a bohužel takových je mezi současnými uprchlíky většina. Takže za mne, ať si je ubytuje a živí ten, kdo je tady chce, já a moje rodina to nejsme.

Levandule: Přečetla jsem si vaše komentáře, včetně odkazu Romany, za které vám všem velmi děkuji! Nicméně, stojím si za svým.

Ten, kdo mě zná, ví, že srdce mám na pravém místě a láska je pro mě životní poslání. Ale láska není jen naivita, podaná ruka a střecha nad hlavou... Nejsem ten, kdo lidem nepomáhá, naopak. Ale ruku v ruce s láskou musí jít i moudrost. Člověk musí rozlišovat a velmi vážit, jakým názorem, chováním, hmotným příspěvkem... někomu pomůže, nebo ublíží. I láskou můžeme ublížit. Naivní láska a pomoc druhého nemusí posunout správnou cestou, a může nám velmi uškodit. I milované dítě někdy potřebuje od své milované matky pevné hranice výchovy, pohlavek, zákaz atd. Na této úrovni to považujeme za normální.

Jenže dospělý člověk potřebuje být také vychováván. A totéž někdy potřebuje i skupina lidí, národnost atd. Přede mnou někteří libresáci napsali mnoho moudrého... Je dobré přečíst si víc názorů a na decimálkách své duše zvážit, kde je asi pravda. Když si člověk nedokáže utvořit názor, je dobré, dle jedné psychologické pomůcky - postavit se na stůl, a kouknout se na problém z jiného úhlu.

Není ve mně strach a tma, Romano.
Je ve mně hodně lásky, a ta přirozeně přináší obavy o mé děti, o náš stát, o životní cestu přistěhovalců, kteří tímto způsobem získají často negativní vklady do svého rozumu, protože jsou privilegovaní nad naše možnosti a práva, a to nemůže přinést lidstvu nic dobrého. Dej lidem nekontrolovanou svobodu bez zkušeností, a oni se odmění povýšeností, agresivitou a porušováním všech morálních hranic, které známe. Člověk se vyvíjí životními zkušenostmi, duševní bolestí, poučením ve vztazích... Málokdo zvládne dary hmotné či duchovní, bez vývoje. Většinou dary pokřiví charakter člověka, lidstva.

Pokud lidstvo potřebuje tuto zkoušku, aby se jeho technická vyspělost sjednotila s tou duchovní, tak je mi to nesmírně líto. A nesouhlasím s tím. Nesouhlasím se zkouškami v podobě válek, náboženské nesnášenlivosti, uměle vyvolaných epidemií nemocí. Nesouhlasím s tím, aby si nadnárodní společnosti takhle s námi hrály, aby měly v trezoru 20 let lék na rakovinu aj. Nesouhlasím s tím, abych byla figurka na něčí šachovnici, aby mi byl vymýván mozek tou či onou politickou stranou, či vírou.

Jsem věřící člověk, ale nepatřím do žádné náboženské společnosti, mám to prostě v sobě... Jsem svobodný člověk. A proto si rozumím s ateistou G.P., a proto mám kamarádky křesťanky, nevěřící, bohaté a chudé, ženy a muže a mladé lidi. Nepotřebuji být okleštěna světonázory, ať jsou za nimi davy lidí, nebo jen jediný člověk. A někdy... má pravdu jeden člověk, nebo prostě menšina, proti všem.

Mám v sobě lásku agapé. Miluji lidi, ráda jim pomáhám, ale díky zkušenostem dnes již vím, že láska bez moudrosti dokáže ničit a bořit vše dobré... Nechci slepě milovat, nechci slepě pomáhat. Podílela bych se tak na ničení lidstva a světa.

Nejsem bez chyb. I já se jen prostě vyvíjím. Nikdo nejsme dokonalí... A přece si nemůžeme dovolit tragické a historické chyby... Nemůžeme řešit věci ode zdi ke zdi. Empatie bez rozumu, inteligence bez lásky... to vše vede k chybám lidstva jako takového...

Váš nečekaný zájem mě přivedl na tato má další slova... Děkuji znovu všem a omlouvám se, že se takto před vámi "svlíkám" ve svých názorech...

G.P.: Bastet: A ještě drobnost. Ten současný exodus dost možná povede během několika málo (desítek) let k tomu, o čem píšeš - že se lidé naší kultury budou muset sebrat, sbalit to nejnutnější, svoje děti (tedy naše vnoučata) a utéct někam, kde pro ně bude místo. A buď si jistá, že nebudou utíkat do islámského světa. Pomoc budou hledat u svých kulturně a nábožensky spřízněných duší. A já doufám, že se jim jí dostane...

G.P.: Romana Šamanka LadyLoba: Romano, zrovna my dva, ano. Soucit a láska k lidem, kteří je chtějí. Ovšem drtivá většina těchto lidí sem nejde pro lásku a soucit. A bojím se, že někteří z nich sem přišli dokonce s úmyslem škodit.