Upovídané ticho

Některé svaly nemají sílu
ani z pětadvaceti procent,
přesto stále ženská vůle
plní úkoly a předsevzetí
V torpédu skrýváš vílu,
nejsi vítěz, ani docent,
jednou nahoře, jindy dole
… život nějak rychle letí …

Některá ticha jsou příliš hlučná,
drolí i z betonu chodník pod nohou,
pro cit, který v koutě vzlyká,
slzy měníš v lentilky smíchu
Nejíš tlusté, ani slova tučná,
a kroky duše nahradit nemohou
osud, jenž klubkem vztahů tiká,
narušuje životní míchu

Některá láska je tak silná,
že všechny průlomy zahojí,
jen nutné jizvy vzpomenou
na křižovatky horské cesty
Někdy jsi byla příliš pilná,
občas Tě cizí odzbrojí,
když hodně neseš na ramenou,
přijmeš dlaň záchranné vesty