Erma

vanesa: Čte se to jedním dechem. Velmi zdařilé dílo.:-)

ST

Psavec: Dobře se mi četla, ST.

kvítek: jen jsem tak povzdechla...ST

básněnka: ano, jsou pravdy o něž nestojí nikdo :-)

gabkin: budeme muset v redakci prověřit, jak to je s krádežemi děl z amatérských literárních serverů.
..... až nám sem Tvoje psaní začnou chodit vykrádat ženské časopisy. ... udělají jen ctrl+c..... a mají kvalitní dvojstranu.

myšlenka pouhá: ... no... k tomu není co dodat... ST

vavaoko: ST

Erma: Máta: Já děkuji moc.

Máta: Nádherné, čtivé, pohádkově lehké pohlazení. Děkuji

Erma: hloubavá: Děkuji moc, jen škoda, že to nejde takto vždy.

Erma: Tak já si myslím, a nemusí to být nutně pravda, že poezie k mládí patří. Navíc internet nepřeje dlouhým povídkám, ani románům na pokračování. Takže prezentovat svoji tvorbu na netu básní dává naději, že bude čtena. V konečném důsledku stejně 95% básní, ne-li více, nikdy nebude vydána na papíře, ale asi každý poeta v duchu počítá s tím, že tomu bude naopak. Co se prózy týká, tak asi nejúnosnější pro publikování na net jsou úvahy a fejetony a snad i krátké povídky. Takže ať již vědomě, či nevědomě pokud píšeme pro net, tak tomu přizpůsobujeme i délku textu. Na jednu stranu je to dobře, naučí nás to psát úsporně, na druhou stranu je to svazující. Navíc si myslím, že každý z těch, který preferuje prózu má doma v šuplíku nějaký ten román. A máš pravdu, že knihovna, kde jsou ještě i knihy po našich předcích, je prostě víc než majetek. Krásné vazby, ilustrace je něco co sebelepší čtečka nenahradí. Čtečky, které ti i text přečtou, to už mi hlava nebere. Ale je pravda, že jsem znala Šemíka jako hříbě, tak spoustu dnešních věcí nechápu. Děkuji za komentář.

hloubavá: Nádherný příběh s pohádkovou zápletkou.

Pavel F.: Myslím, že rovnováha mezi poezií a prózou existuje. Vydavatelé vydávající domací autory jsou zavaleni miliony rukopisů. Já sám občas pověsím na Libres nějakou básničku, ale doma jsem v próze (1 scifi vydaná, 1 fantasy nabízená) a takových se možná skrývá za internetovými poety mnoho. Prózu bych ovšem na internetu číst nedokázal. Jednak čtu spíš romány než povídky a hlavně čas mám zejména v dopravních prostředcích. Pokud už čtu doma musím se po něčem válet a nechci strnule zíral do monitoru. Čtečku nemám, ale patří jim budoucnost (včetně krásných ilustrací). Přesto mě z toho bolí u srdce. Knihovna obložená svazky Verna nebo Dumase ve zdobených vazbách to je víc než majetek, to je postoj člověka ke světu...

Erma: kasparoza: Děkuji moc.

kasparoza: překrásný příběh ...

Erma: vanesa: Díky moc, jsem ráda, že jsi vycítila oč mi vlastně šlo. A také, že se to líbilo i manželovi, myslela jsem, že pro muže je to moc "sladké".

vanesa: To je dobře, že stárnou stejně.:-))) Výborné je, žes to napsala právě tak k tomu konci. Je v tom silná a krásná myšlenka. Když dva milující lidí spolu stárnou a každý z nich vidí toho svého drahého pořád mladého, je to nádherné. Líp to snad ani na závěr nemohlo být. A vůbec, je to celé prodchnuto láskou a obavami o milovanou bytost.
Teď jsem to dočetla manželovi a taky se mu to moc líbí.:-)

Erma: vanesa: Děkuji moc, no není, ale jak vidíš zázraky se dějí. Robert je už skoro deset let v naprostém pořádku, jen oba stárnou stejně :-))).

Erma: vanesa: moc ti děkuji, jsem ráda, že jsi se tu stavila.

Erma: gabkin: děkuji moc za milý komentář, taková slova vždy potěší, zvláště amatéra za kterého se já považuji. Díky.