René Vulkán

byron: ...na hraně rozhraní
ST

M.A.Rek: René Vulkán: Oj, to ne, tak jsem to nemyslel. Když někoho něco bere u srdce, dá se stejné téma popsat znovu a znovu stokrát jinak. To jsem chtěl naznačit. A o nějaké senilitě - jsme snad vrstevníci - přece nemůže být ani řeč. Nějaká "zapomnětlivost, ustrašenost, deprese, podráždění a obtížné vstřebávání nových informací" se nás, mladých duchem, přece netýká. A to, že si na jedno nevzpomeneme a o druhém povídáme dvakrát, to nemusí být na škodu. ;O)

René Vulkán: M.A.Rek: Ani se nedivím, to víš, člověk v mém věku, senilní a už nic nového mu jde vymyslet a tak je rád, že si vzpomene na něco starého. A navíc zapomene, že už to někdy vymyslel.

annav: veľmi pekné

M.A.Rek: ST, trochu mi to připomíná Tvé starší dílko Emmanueli...

vavaoko: ST

vavaoko: ST

Dusbaba: z Hlubokýho nebo z Hodějic?

byron: Jsem si dovolil dodrkotat se svým ST...
..mno...

M.A.Rek: To je moc pěkný. Neříkám tomu tak, ale taky drkotávám. I Tobě děkuju, ST.

fialka: ST

drsnosrstej kokršpaněl: paráda

holátko: padající ST

Gándhí: mmm, ST*

valerie: v básních i písních každý nacházíme co chceme, souvisí to S Tím co prožíváme, směr do hostelu je důležitý, možná i pro ježkovo přežití, je podzim, slunce občas svítí a jaro vykouzlí zas kvítí...mně je vlastně dneska podzimně smutno

Psavec: Povedené haiku, ST.

labuť: Když svítí slunce
na hostel hřeje
ulehnout v něj
krásné - jeje

Lilith: Jo, dám ST :-)

byron: Náladu jsi vystihl...příjemné počtení...
ST

Gándhí: perfektní, ST*