umělec2

Ringo: A nic nevytápět, klidně ať tam je třeba i mrazík.

byron: ST

vavaoko: To nemá chybku.
ST

strawberry: pobavilo:-) nacházíte a uvědomujete si a to je to nejdůležitější v životě člověka. hEZKY SE TO ČETLO, překážky jsou od toho abychom je zdolávali, tak príma dny, objevování nového je také fajn...

strawberry: Tak se styď. A když to nenaskočí, vrátíš se o 30 let zpět a budeš žit jak umíš, ale ten táta...

ttragelaf: viz vavaoko + nemyslím, že je podstatné, co si myslíme o tvých dnech, podstatný jsi ty

vavaoko: Je to na dlouhý komentář. Ale já ti jen popřeji spoustu síly. A dám ti ST

jitka.svobodova: ST***

umělec2: J.F.Julián: Ahoj a děkuji. A taky se mrknu na Tvoji tvorbu, slibuji.(sliby se mají plnit o vánocích)

J.F.Julián: Chceš, tak jsi vyhrál!
já nechci, a kdoví jestli jsem někdy vůbec chtěl...
St

Guanti Rosi: Souhlasím s výše zavěšenými výroky obou moudrých pánů. ST :O)

krizekkk: Mně nebaví počítat, žít ano. ;-)

vavaoko: Nemusíš. Chceš. O tom to je.
ST

Kolínko: Tak to chodí. Když tu není ta má, tak je tu jiná která jí má..Pan Werich.

zenge: lepší civět do rozhicovanejch kamen;-)

pan.jara: hnus... tak na to nekoukej jako ja :-¨)

b.e.a.t.a: Poznala jsem ji z obou stran, bohužel.
Ublížilo mi obojí :(
Už nikdy oko za oko, zub za zub.
Tobě ST

Bára: ..začarovaný kruh...lépe se do něj vůbec nedostat.Povedené dílko.ST.

Guanti Rosi: Takové pocity přepadnou čas od času úplně každého, i kdyby si to nechtěl přiznat. Myslím, že záleží na tom, jak moc nám na tom druhém záleží, a to mám na mysli obě strany, a taky na tom, nakolik to uvnitř v sobě myslíme vážně (vztah i toulavé myšlenky). Taky mívám občas pocit, že mi někde něco chybí, ale už jsem se sama o sobě přesvědčila, že kdyby mělo dojít k něčemu podobnému, tak najednou v té cizí společnosti hledám oči svého muže. Každej jsme nějakej. :O) ST

Erma: Ano těžké to je. Ale, já si vzpomínám, že první co bylo, když jsem přišla ze školy, tak jsem práskla taškou a mazala ven. Občas zvonila na maminku, aby mi hodila chleba, že mám hlad.
Dnes mají matky hrůzu, aby se jim dítě ze školy vůbec vrátilo. Takže soudím, že chyba je úplně jinde. Proč tohle nebylo dřív a když tak ne v takovém rozsahu?

Asi i proto, že jako civilizace zanikáme. Ale to už je o něčem jiném. Tady bych jednoznačně pro trest smrti byla. Nepřipravil ji jen o život, ale o všechny jeho radosti i strasti, o lásku, děti, o vše co mohla prožít.

V ostatním nevím, ale jestli někdo zabije úmyslně pět lidí, tak doživotí je málo.
Nehoda je úplně něco jiného, může se stát kdykoliv a kdekoliv. ST