Tomáš Přidal

HANKA: Verše plné citu,půvabu a krásy. Vrsar Tě krásně inspiroval,Tome..ST

valerie: je zvláštně tvrdá, možná ve své pravdě ST

krizekkk: To jo. ST

Ctirad Justus: povedená... víš proč nevěřící Tomáš? to mne dostalo znovu, jaký to paradox, že ;)
CJ

valerie: četla jsem ji včera v noci, vrátila jsem se, řekla bych že v řádcích je skryta nepopsatelná touha a vášeň, a také jakési trmácení nemající konce, jsou to verše s neskutečnou hloubkou...ST

Bára: ST.

HANKA: Krásný verš, daří se Ti Tome..ST:-)

krizekkk: Písek se lepí
Na panenské blány
Šimrá snílky
Snící o prolnutí

Dobré

valerie: přednostně se mi líbí v téhle básni tvá hra se slovy, je v ní použito originálních spojení, žádná poezie bez nápadů a přijde mi že touhle básní proudí více myšlenek, snažím se je uchopit a vždy začnu myslet na něco dalšího a to se mi na ní líbí nejvíce, je vidět že hodně sleduješ život nejen svůj, zajímají tě ostatní a umíš se hezky zamýšlet a věta křehčí než krajkoví citu mi chtě nechtě připomněla moji báseň kterou mám zatím v konceptu v mobilu a začíná tvoje láska je tichá jak let netopýra, ty možná tu souvislost nevnímáš, ale já moc ST

Ctirad Justus: ta vzácnost a štěstí z druhé strany, co léta zúročí !
Skálopevně uchopena ;)
CJ

Maryje...: Jak jsi napsal......krásně hladí duši.....ST

la loba: ST

Lilith: Křehká a krásná....
ST

HANKA: Je krásné, když láska vydrží až do STáří..povedla se Tome..:-)

zelená víla: ano to je posvátné...

valerie: hm, to je hodně osobní báseň řekla bych, beru to tak že básní poeta vyjádří to co se opravdu v něm odehrává, to jaký je, odhaluje svoje nitro, svoje pocity, svoje prožitky, nemluvím teď o básni umělé, která už je různě překombinovaná a napsána jen aby zaujala a chytla čtenáře, potom je tohle báseň od člověka, který nemá lehký život, někdo mu možná dávno ublížil, poeta je citlivý a potřebuje pomoc zvenčí, třeba se mu nedostává, nebo alespoň ne v takové míře jak by očekával, hledá pomocnou ruku, ale stále ho cosi sráží a nedovolí se volně nadechnout, ničí se...třeba by stačilo málo...smutná báseň o tom jak se může někdo podepsat na druhém člověku ST

krizekkk: Řeč? Ano. st

Lota: .
s člověkem je potíž
ale když jde do tuhého
tak snad udělá všechno
aby dokázal i uzel rozvázat
.

jitka.svobodova: líbí se mi ...ST

valerie: no, asi že mám slabost pro tvoji tvorbu, ale nemyslím si že to je proto, věř nebo ne mám husí kůži a naskočilo mi v hlavě hned více asociací, válka v bývalé Jugoslávii a ta u mě tím dílkem proudila celé čtení(tragédii a osudy lidí z té doby jsem silně vnímala) a nedávno přečtená kniha Zločiny pátera ?(musela bych jít do pokoje abych zjistila jeho jméno a to se mi nechce) ten páter byl také utečenec z Jugoslávie žijící v Americe, dotýkáš se opravdové bolesti, v řádcích je spousta zajímavých spojení, myšlenek, ale ta forma se mi také nějak nezamlouvá, i když přemýšlím kdybys to napsal jako povídku asi by se člověk ztrácel v textu, takže tím že je to rozděleno do slok je to lépe k přečtení, no a vlastně moderní báseň nemá žádná pravidla...ještě, první umírá duše...