Zauzlovaná
* * * * *
» autor: Tomáš Přidal |
Sebedestrukční uzel
Váže se ke kořenům
Stromového boha
Upínají se k němu
Zděšené oči datlů
Zobáky tlučou na poplach
Strom shodil
Ze sebe kůru
Nyní je nahý
V trní
Okolo něj
Se mu smějí chrobáci
Smutný naháč
Se jim snaží
Házet větévky
Pod nohy
Přece takhle nemůže žít
Bez své zdravé kůry
Byl by vydán napospas osudu
Uzel se stahuje...
Nesmí prasknout!!!
Lesní zvěř
Bezbranně přihlíží
Ví, že naháči je zima
Proto jej obstoupí
A v řeči stromů
Se snaží rozplést
Zauzlovanou hádanku...
Někdo si dal opravdu práci
S tím, jak se v této
Zapeklité situaci nehnout
Rozváže ji snad lidský jazyk?
Váže se ke kořenům
Stromového boha
Upínají se k němu
Zděšené oči datlů
Zobáky tlučou na poplach
Strom shodil
Ze sebe kůru
Nyní je nahý
V trní
Okolo něj
Se mu smějí chrobáci
Smutný naháč
Se jim snaží
Házet větévky
Pod nohy
Přece takhle nemůže žít
Bez své zdravé kůry
Byl by vydán napospas osudu
Uzel se stahuje...
Nesmí prasknout!!!
Lesní zvěř
Bezbranně přihlíží
Ví, že naháči je zima
Proto jej obstoupí
A v řeči stromů
Se snaží rozplést
Zauzlovanou hádanku...
Někdo si dal opravdu práci
S tím, jak se v této
Zapeklité situaci nehnout
Rozváže ji snad lidský jazyk?
Tipů: 4
» 30.06.14
» komentářů: 3
» čteno: 494(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 30.06.2014 - 17:03
.
s člověkem je potíž
ale když jde do tuhého
tak snad udělá všechno
aby dokázal i uzel rozvázat
.
s člověkem je potíž
ale když jde do tuhého
tak snad udělá všechno
aby dokázal i uzel rozvázat
.
» 30.06.2014 - 18:03
krizekkk
Řeč? Ano. st
» 30.06.2014 - 22:40
hm, to je hodně osobní báseň řekla bych, beru to tak že básní poeta vyjádří to co se opravdu v něm odehrává, to jaký je, odhaluje svoje nitro, svoje pocity, svoje prožitky, nemluvím teď o básni umělé, která už je různě překombinovaná a napsána jen aby zaujala a chytla čtenáře, potom je tohle báseň od člověka, který nemá lehký život, někdo mu možná dávno ublížil, poeta je citlivý a potřebuje pomoc zvenčí, třeba se mu nedostává, nebo alespoň ne v takové míře jak by očekával, hledá pomocnou ruku, ale stále ho cosi sráží a nedovolí se volně nadechnout, ničí se...třeba by stačilo málo...smutná báseň o tom jak se může někdo podepsat na druhém člověku ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ship & Shep | Následující: Krajkoví citu