o nás neví ani minulost

byl vztyčen prst
uprostřed
padlo slovo
o zadnici
někdo třikrát
odpráskl povzdechem
a jiný
zmizel rychleji
než kouzelník
s vysokou školou

druhý den
úhyby očí
myšlenkové pochody
tiché kletby
před ušima zdí
pokud naslouchají
když někdo
vylévá vlastní zlost
jako tekuté olovo
do chřtánu oběti

další dny
rychlé tempo
už žádná slova
hlasitá ani tichá
jenom pohled
pravdě do očí
podmalovaných
černým uhlem
už nebudeme žít

spolu

nebo navěky
jako dvě těla

bez citu


všechno vyprchalo


my jsme kolem všeho
a o nás neví ani minulost