Besinka

CULIKATA: Nesmutněnkuj , pryč se smutkem, pohlazení posílám.

divoženka1: Smutek vyžeň ze dveří
pro vždy a rázně
žiješ ,dýcháš,usměj se
úsměv ti sluší krásně

Besinka: tajemství přírody:
Děkuji za milá slova a za oporu ve splínech.

tajemství přírody: Ahoj Besi, hladím a vnímám pohodu, kterou rozdáváš nevědomky i ve smutných verších.

Besinka: M.A.Rek:
Moc děkuji. Tvá slova krásně zní.

M.A.Rek: Joj, v přístavu vlhkém tak zakotvit,
koráb ve vlnách se houpá,
a náklad z dálek v něm vyložit,
tak už nebuď skoupá…
;o)

Besinka: divoženka1:
Ach děkuji, ty jsi tak milá.

divoženka1: i když štětcem umím
nenamaluji ten tvůj
každé ráno ,
mi den nachystá plátno
a já maluji svůj
barevně,vesele
s akcentem nostalgie
ať se mi na světě
pěkně žije tobě Besinko
namaluji ST

Besinka: René Vulkán:
Moc děkuji za podporu.

René Vulkán: milé
něžné
jemné

Besinka: Květka Š.:
Ach, Ty hladíš řádky.

Květka Š.: Pak se nám ohlásí
ta hodina kreslení
a kdejaký ptáček
hláskem nám zazní...

Besinka: blue:
To Jacek kocourek skáče z popelnice na střechu a má výhled. Já trnu dole a on se směje nahoře.

Besinka: blue:
A důležité, že člověk nepije sám. Pak více chutná.
Kočka se sice dívá na sklenici. Ale pít nemůže.

Besinka: tajemství přírody:
Prostě to byla směs popisů, co musela ven. To je smysl celé básně.

Besinka: tajemství přírody:
Děkuji za podporu básničky.

blue: tajemství přírody: kočkám se taky líbí... rády se za popelnicemi schovávají u nás doma :)

blue: Besinka: nejlépe nějaké aperitivní.. nebo šumivé..

tajemství přírody: Obdivuji ty, kterým popelnice připadájí lásky hodné. I mě se líbí, a ještě víc vyvezené.

tajemství přírody: Kde pak ty ptáčku hnízdo máš?