Slávka

Levandule: ... a namaloval ornamenty v duších ... :-)

Levandule: hmmm, každý máme jiné asociace... mě stárnutí vůbec nenapadlo :-)

Levandule: ... často jen jednou ... je naposled ... naděje pak mění se v zimní zrcadlo rybníku

Levandule: Nádherná! Běžně používáš velmi málo slov... Tady jsi rozsypala nebe vločkami slov, pocitů, krásy :-)

Kars: Brrr, zima :-)

Levandule: ... a tříska v duši ...
Posílám pohlazení! :-*

hanele m.: ta je nádherná.. celá třpytivá a zvonivá :o)

Liška76: postříbřil tiché údolí..krásné,jasné ST

umělec2: Zvedni poklop a pak to vyklop jako Kyklop či jak se jmenoval.

René Vulkán: zůstal jsem v ustrnutí

hloubavá: Skvělé - prostě skvělé!!!

hloubavá: Otvíráš okno představám!
ST!

Kars: I když malá, zatočila se mi z ní hlava :-)

Mirka Hedbávná: sněz

krajíc, a neztratí se chuť

enigman: natáhni
.
.
se
.
.
do bíla

René Vulkán: Zastavil jsem se, a bádal, jaký to ve mě vyvolává pocit. Je z oblasti kladné a je dost podobný těm, které často mívám při čtení Skácela. Proto Tip.

Slávka: s.e.n: Mařenko, je to docela obyčejná básnička o stárnutí. Čas člověk nezastaví. Stárnutí si uvědomí až v okamžiku, kdy najde první šedivé vlasy a začne o sobě (a třeba i svých činech) více přemýšlet.

s.e.n: Skládám si z toho příběh, ale ta osička mě nutí počkat,
zřejmě zpomaluje čas do jisté události.

Pevya: Parádní zimní, už se těším na koulení sněhuláků!

Pevya: Mrazivě poetická..