Až jednou

......
zesládne trnka statečná, když jejím nitrem projde mráz, až její vzdech neuslyším, nebudu ani já
......

je to krásné. takové až--skácelovské :)

ST

otevřel jsem pusu údivem
vydestilovaná K R Á S A

***
/až/ jednou
bude
/už/ teď

vše najednou
/jen/ bylo
a do očí
deštěm
nasněžilo

naposled
***

... nevím ... cítím ... ST

Až ticho prostřeš
k hodokvasu
nesytou se stanu

a projím se rád
k ránu.

že zbylo na posled..snad jenom na pohled
Krásná,plná..

Nějak vím, až na morek svých kostí...*

Snad to ještě nebude tak vážné ...

Poklona, a v ní je všechen můj komentář

snad to pochopím dřív :-)

Ta je ale smutýnka...foukam ..

Je to...
záhada...
když utichá
svět..

Užasle hledím...

až stvol můj se skloní
snad zavoní na chvilku čas..

krásné

Tohle můžu! ST!

Tvá poezie je jedinečná.

Mrazivě poetická..

Otvíráš okno představám!
ST!

... často jen jednou ... je naposled ... naděje pak mění se v zimní zrcadlo rybníku

Hold královně miniatur

Hele a proč jsi ji musela stáhnout?

hm...ST

Zvlášntní, má v sobě něco jiného..

To je nádhera a chci Ti říci,,Slávko,že máš i moc krásný,zpěvný hlas...Sdílela jsem na fb Tvou píseň...Tu, jak jsi zpívala o těch vločkách :)